Brusel/Moskva – Hlavní představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska budou pokračovat v jednání o ukrajinské krizi. Zástupci Kremlu dnes oznámili, že počítají s telefonickými rozhovory – a to po nastolení příměří, které má nastat po sobotní půlnoci. Příměří by mělo začít platit v neděli a následovat má stažení těžkých zbraní z nárazníkové zóny a výměna zajatců.
Po vyhlášení příměří bude „minská čtyřka“ znovu jednat po telefonu
Právě telefonické rozhovory naznačoval už dříve francouzský prezident Francois Hollande. Navíc zmínil, že v případě nutnosti se čtveřice politiků opět sejde osobně. „V této etapě zatím hovoříme o plánovaném telefonickém rozhovoru,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov.
Konkrétní body minské dohody si připomeňte v článku ZDE.
Také dodal, že tématem minského jednání bylo výhradně ukončení bojů v Donbasu. O osudu Krymu ani západních protiruských sankcích se prý nejednalo. „Problém sankcí není náš problém. Je to problém těch, kdo si hrají s touto dvojsečnou zbraní,“ řekl agentuře TASS mluvčí Kremlu a dodal, že o Krymu „nebylo a ani nemohlo být ani řeči“, protože o ruských regionech se lze s jinými státy bavit jen ohledně „regionální spolupráce a součinnosti“.
- Západ zavedl sankce proti Rusku po březnové anexi ukrajinského poloostrova a přitvrdil je po dubnovém vypuknutí proruského povstání na východě Ukrajiny.
Nicméně ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev dnes předpověděl, že minské dohody přispějí ke zrušení sankcí. „Jsou to reálné, seriózní a klíčové dohody. Celkově jsem hluboce přesvědčen, že postupně najdeme možnosti odstranění těchto problémů (sankcí). Zdá se mi, že všichni, a zejména byznys, jsou tím unaveni,“ řekl.
Ministři zahraničí EU toto pondělí potvrdili záměr rozšířit seznam osob a organizací se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem na území Unie o dalších 19 lidí z Ruska i Ukrajiny a devět právnických osob.
GALERIE
videogallery_508358
Rupnik: Složitá bude ekonomická transformace východní Ukrajiny
Politolog Jacques Rupnik míní, že otázky kolem budoucnosti východní Ukrajiny se zdaleka netýkají jen toho, jak autonomní postavení bude v rámci státu mít. Složité bude tento region transformovat také ekonomicky. „To je region, který je založený na těžkém průmyslu sovětského typu napojeném na ruskou ekonomiku,“ vysvětlil Rupnik v Interview ČT24.
Zavedení ekonomických reforem na východě považuje za nejtěžší oříšek. Transformace totiž bude mít sociální dopady a hrozí, že se ve společnosti vytvoří napětí - třeba kvůli zavírání velkých podniků a následnému propouštění. Ukrajina je v bankrotu, uvedl Rupnik s tím, že Evropská unie sem zatím dodala 17 miliard eur, ale letos se počítá s tím, že Ukrajina bude potřebovat další 35 miliard eur. Reformy nebudou podle Rupnika snadné ani proto, že systém ukrajinských oligarchů podporoval korupci, kterou jako problém číslo jedna vnímá většina Ukrajinců.