Brusel - Dnešní dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině dává naději, naděje ale nestačí, poznamenal dnes při příchodu na summit EU v Bruselu předseda Evropské rady Donald Tusk. Stejně se vyjádřili i další státníci, včetně slovenského premiéra Roberta Fica nebo německé kancléřky Angely Merkelové. Ta zdůraznila, že po slovech nyní musejí následovat činy.
Minsk dává naději, ta ale nestačí, shodují se evropští lídři
Tusk připomněl, že podobná loňská dohoda se naplnění nedočkala. Proto je podle něj nyní zapotřebí přistupovat k nové dohodě s opatrností. „Ukrajinská otázka bude v centru naší pozornosti, protože se netýká jen naší solidarity s obětí, ale v dlouhodobém ohledu také celého geopolitického uspořádání v Evropě po roce 1989,“ řekl někdejší polský premiér novinářům při příchodu na summit. Poznamenal, že ruská agrese a boje na východě Ukrajiny jsou ohrožením evropské bezpečnosti. Dohodu z Minsku o příměří uvítal. „Dává naději. Naděje je dobrá, dokonce potřebná, ale nestačí. Skutečným testem bude dodržování klidu zbraní přímo na zemi,“ řekl.
O uklidnění situace na Ukrajině jednali v běloruské metropoli Minsku německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande spolu s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem. Ten už do Bruselu dorazil také.
Hlavní body dohody podepsané tzv. kontaktní skupinou
Francouzský prezident Hollande upozornil, že je potřeba dál pracovat, protože nynější dohoda neznamená trvalé řešení. Členské země by podle něj měly dál tlačit na to, aby bylo takové řešení nalezeno. „Nadcházející hodiny budou rozhodující. Doufám, že jsme na správné cestě,“ řekl.
Hned několik politiků v souvislosti s dohodou o příměří použilo metaforu o záblesku naděje. „Není to žádná záruka, ale nadějné světýlko,“ komentoval ji například rakouský kancléř Werner Faymann. „Je to důležitý den. Každý mírový plán totiž začíná prvním krokem. Nikdo teď samozřejmě neví, jak dlouhý ten první krok je“.
GALERIE
videogallery_507917
Podle slovenského premiéra Roberta Fica je nyní povinností EU minský proces maximálně podpořit a napomáhat mu. „Samozřejmě tuto iniciativu vítáme, protože to je vždy lepší než pokračování vojenských akcí, ale už jen to, že příměří má začít až 15 února, naznačuje, že nejbližší dny mohou být ještě využité na posilování pozic ukrajinské armády i proruských separatistů,“ varoval Fico. Zároveň ale prohlásil, že by byla obrovská chyba, kdyby nyní chtěl někdo přijít s dalšími protiruskými sankcemi. V takovém případě by prý neměl minský summit smysl.
Lídři evropských zemí se dnes ale podle všeho o nových protiruských sankcích bavit nebudou. Podle šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové je dohoda krokem správným směrem, i když neřeší všechny problémy. Půjde podle ní nyní především o to, jak domluvený klid zbraní skutečně prosadit a zachovat. „Z naší evropské strany hledáme praktické nástroje, jak plnění zajistit, podpořit a pomoci jejímu udržení,“ řekla. Dnes už premiérům navrhne některé konkrétní kroky, jak by EU mohla pomoci dohodu prosadit a monitorovat. „Nemyslím, že dnes se diskuse bude týkat dalších sankcí,“ řekla Mogheriniová.
Britský premiér David Cameron dohodu uvítal. „Pokud jde o skutečné příměří, vítám to,“ řekl. Vývoj v terénu je ale podle něj podstatnější než slova na papíře. Ruský prezident Vladimir Putin podle Camerona musí pochopit, že dokud Rusko nezmění svůj přístup, evropské sankce zůstanou v platnosti.
Také litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová upozornila, že stále nebyla vyřešena otázka kontroly rusko-ukrajinské hranice. „Proto je nynější řešení velmi slabé a v příštích dnech uvidíme, jak bude uvedeno v život,“ podotkla.
Podle Bílého domu může být dohoda z Minsku významným krokem na cestě k vyřešení ukrajinské krize, Rusko však skutečně musí z oblasti stáhnout svou vojenskou techniku, musí se dodržovat vyhlášené příměří a Ukrajina musí znovu získat kontrolu nad hranicí s Ruskem. Pokud bude dohoda naplněna, USA by mohly uvolnit protiruské sankce, oznámil americký ministr zahraničí John Kerry. Zatím se však podle ministerstva nic nemění na tom, že Spojené státy pokračují v projednávání dalších možných protiruských postihů. O jejich případném uplatnění se však bude rozhodovat rovněž na základě dodržování dnešní úmluvy.