Minsk dává naději, ta ale nestačí, shodují se evropští lídři

Brusel - Dnešní dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině dává naději, naděje ale nestačí, poznamenal dnes při příchodu na summit EU v Bruselu předseda Evropské rady Donald Tusk. Stejně se vyjádřili i další státníci, včetně slovenského premiéra Roberta Fica nebo německé kancléřky Angely Merkelové. Ta zdůraznila, že po slovech nyní musejí následovat činy.

Tusk připomněl, že podobná loňská dohoda se naplnění nedočkala. Proto je podle něj nyní zapotřebí přistupovat k nové dohodě s opatrností. „Ukrajinská otázka bude v centru naší pozornosti, protože se netýká jen naší solidarity s obětí, ale v dlouhodobém ohledu také celého geopolitického uspořádání v Evropě po roce 1989,“ řekl někdejší polský premiér novinářům při příchodu na summit. Poznamenal, že ruská agrese a boje na východě Ukrajiny jsou ohrožením evropské bezpečnosti. Dohodu z Minsku o příměří uvítal. „Dává naději. Naděje je dobrá, dokonce potřebná, ale nestačí. Skutečným testem bude dodržování klidu zbraní přímo na zemi,“ řekl.

O uklidnění situace na Ukrajině jednali v běloruské metropoli Minsku německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande spolu s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem. Ten už do Bruselu dorazil také.

Hlavní body dohody podepsané tzv. kontaktní skupinou
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Hollande upozornil, že je potřeba dál pracovat, protože nynější dohoda neznamená trvalé řešení. Členské země by podle něj měly dál tlačit na to, aby bylo takové řešení nalezeno. „Nadcházející hodiny budou rozhodující. Doufám, že jsme na správné cestě,“ řekl.

Hned několik politiků v souvislosti s dohodou o příměří použilo metaforu o záblesku naděje. „Není to žádná záruka, ale nadějné světýlko,“ komentoval ji například rakouský kancléř Werner Faymann. „Je to důležitý den. Každý mírový plán totiž začíná prvním krokem. Nikdo teď samozřejmě neví, jak dlouhý ten první krok je“.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica je nyní povinností EU minský proces maximálně podpořit a napomáhat mu. „Samozřejmě tuto iniciativu vítáme, protože to je vždy lepší než pokračování vojenských akcí, ale už jen to, že příměří má začít až 15 února, naznačuje, že nejbližší dny mohou být ještě využité na posilování pozic ukrajinské armády i proruských separatistů,“ varoval Fico. Zároveň ale prohlásil, že by byla obrovská chyba, kdyby nyní chtěl někdo přijít s dalšími protiruskými sankcemi. V takovém případě by prý neměl minský summit smysl.

Lídři evropských zemí se dnes ale podle všeho o nových protiruských sankcích bavit nebudou. Podle šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové je dohoda krokem správným směrem, i když neřeší všechny problémy. Půjde podle ní nyní především o to, jak domluvený klid zbraní skutečně prosadit a zachovat. „Z naší evropské strany hledáme praktické nástroje, jak plnění zajistit, podpořit a pomoci jejímu udržení,“ řekla. Dnes už premiérům navrhne některé konkrétní kroky, jak by EU mohla pomoci dohodu prosadit a monitorovat. „Nemyslím, že dnes se diskuse bude týkat dalších sankcí,“ řekla Mogheriniová.

Britský premiér David Cameron dohodu uvítal. „Pokud jde o skutečné příměří, vítám to,“ řekl. Vývoj v terénu je ale podle něj podstatnější než slova na papíře. Ruský prezident Vladimir Putin podle Camerona musí pochopit, že dokud Rusko nezmění svůj přístup, evropské sankce zůstanou v platnosti.

Také litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová upozornila, že stále nebyla vyřešena otázka kontroly rusko-ukrajinské hranice. „Proto je nynější řešení velmi slabé a v příštích dnech uvidíme, jak bude uvedeno v život,“ podotkla.

Podle Bílého domu může být dohoda z Minsku významným krokem na cestě k vyřešení ukrajinské krize, Rusko však skutečně musí z oblasti stáhnout svou vojenskou techniku, musí se dodržovat vyhlášené příměří a Ukrajina musí znovu získat kontrolu nad hranicí s Ruskem. Pokud bude dohoda naplněna, USA by mohly uvolnit protiruské sankce, oznámil americký ministr zahraničí John Kerry. Zatím se však podle ministerstva nic nemění na tom, že Spojené státy pokračují v projednávání dalších možných protiruských postihů. O jejich případném uplatnění se však bude rozhodovat rovněž na základě dodržování dnešní úmluvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...