Situaci na východě Ukrajiny lze nazvat válkou, i když je nepřehledná a má lokální charakter. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Že Moskva podporuje separatisty, je podle něj jasné. České zbraně ale ukrajinská armáda zřejmě nedostane ani v případě krachu nejnovějších diplomatických jednání. V současné době se projednává mírový návrh z pera Francie a Německa. Francouzský prezident Francois Hollande mluví v této souvislosti o poslední naději před válkou.
Stropnický: Konflikt na Ukrajině lze nazvat válkou
GALERIE
videogallery_506686
Konflikt na východě Ukrajiny v posledních týdnech nabývá na intenzitě. Povstalci už dobyli doněcké letiště a snaží se dostat k Mariupolu na jihovýchodě země. Dohody z Minsku jsou neustále porušovány. Západ na Rusko tlačí sankcemi, aby skončilo s podporou separatistů. Moskva ale tvrdí, že to nedělá.
Podle Hollanda je nová mírová iniciativa poslední možností, jak zabránit vzniku regulérní války. Součástí dohody by měl být mimo jiné vznik demilitarizované zóny. „Beru to jako iniciativu dvou velkých evropských hráčů pokusit se najít nějaké diplomatické řešení, protože to je pořád na prvním místě,“ konstatoval Stropnický.
Ve čtvrtek se sešli ministři obrany zemí NATO, kteří dospěli k jasnému závěru: „Bylo jasně řečeno, že v nějakém pozemním konfliktu a aliančním nasazení žádná spása nebo řešení není,“ podotkl Stropnický s tím, že Česko s největší pravděpodobností nebude dodávat zbraně ukrajinské armádě, a to ani v případě, že by zkrachovala nejnovější diplomatická jednání. Není to podle něj cesta, jak krizi na východě Ukrajiny vyřešit. Zároveň ovšem dodal, že ukrajinští separatisté jsou podle něj vyzbrojováni Ruskem.
Šéf české obrany:
„Separatisté jsou evidentně vyzbrojeny těžkými a velice moderními zbraněmi, a kde by je tak asi vzali? Věty o tom, že ruská účast není prokázána, jsou opravdu na chatrných nohách. Zcela legitimně se mluví o tom, že Ukrajina by měla mít stejnou šanci.“
Podobně jako Praha se k otázce poskytnutí vojenské podpory Kyjevu vyjádřilo už dříve třeba Německo, ve Spojených státech naopak sílí tlak na Bílý dům, aby dodávku zbraní posvětil. Podle AP by prezident Barack Obama mohl o vojenské pomoci rozhodnout už v příštím týdnu. „Určitě by to neusnadnilo jednání (o míru), bylo by to v přímém protipohybu, znamenalo by to velký problém,“ myslí si Stropnický. Pozitivní postoj k dodávce zbraní má i Varšava.
Konflikt na Ukrajině je i „válkou prohlášení“
Hollande svým výrokem o hrozící válce „překročil hranici politického pokrytectví“, míní Stropnický. „Neustále se žongluje, jak situaci mezi Ukrajinou a Ruskem nazvat. Použil slovo, které je na místě – je to jakási lokální, nepřehledná válka,“ podotkl šéf české obrany. Podle Stropnického lze v souvislosti s ukrajinským konfliktem hovořit o „válce prohlášení“, která jsou vyjednávacího charakteru a mají vyvolat protireakci - někdy zastrašit, jindy naopak podat ruku ke smíru.
O nové dohodě budou jednat Angela Merkelová, Francois Hollande, Petro Porošenko a Vladimir Putin ve středu v Minsku. „Porošenko dosud u jednání nebyl a je těžko představitelné, aby někdo jednal o Ukrajině bez ní,“ upozornil Stropnický s tím, že ohledně nové iniciativy se cítí být „střízlivým optimistou“. Problémy s jednotlivými body dohody asi nastanou. Hollande totiž zmínil, že by povstalci měli dostat větší autonomii, ukrajinský prezident už ale avizoval, že změny demarkační linie dohodnuté v září v Minsku nepřipadají v úvahu.
Britský ministr zahraničí Philip Hammond:
„Ukrajinci nemůžou porazit ruskou armádu, to není praktický návrh. Musí být nalezeno politické řešení. Tenhle člověk (Putin) poslal v jednadvacátém století jednotky přes mezinárodní hranice a obsadil území v jiné zemi, čímž jednal jako nějaký diktátor z dvacátého století.“
Putin má doma potíže, tak si snaží vymyslet vnějšího nepřítele
Šéf Kremlu o víkendu prohlásil, že Rusko čelí snaze zablokovat jeho rozvoj a zakonzervovat jednopolární svět v čele se Spojenými státy. Podle Stropnického se ale o střet USA - Rusko jako za studené války nejedná. „Putin jedná podle standardního politického scénáře – to znamená, že když se úplně nedaří doma, je potřeba vymyslet si vnějšího nepřítele. Nevylučoval bych, že se konflikt periodicky zostřuje, když by měla popularita Putina klesat. To funguje spolehlivě,“ konstatoval ministr.
Bývalý šéf NATO v týdnu varoval, že Putin by se mohl po Ukrajině zaměřit na Pobaltí. „Neexistují indicie, že by se k něčemu takovému mělo schylovat, i když vyloučit to úplně nelze,“ okomentoval tvrzení šéf české obrany. Rusko už několikrát narušilo vzdušný prostor i prostor výsostných vod zemí na severu Evropy.