Washington - Americký prezident George Bush dnes řekl, že je nespokojen s tím, jak se vyvíjí vnitropolitická situace v Iráku. Na tiskové konferenci před závěrem roku s obavami hovořil také o situaci v Afghánistánu, kde Američané postrádají intenzivnější zapojení členů NATO. O kontroverzních tématech, včetně vyšetřování zničených nahrávek výslechů lidí podezřelých z terorismu, prezident mluvil vyhýbavě.
Bush vyjádřil nespokojenost s vývojem v Iráku
Zároveň ale Bush chválil Kongres, kterým v uplynulém týdnu prošlo několik zákonů důležitých pro americkou administrativu, včetně toho o mimořádných výdajích na iráckou válku. Vyjádřil přitom nespokojenost s ústřední iráckou vládou a tím, jak zvládá situaci v zemi. „Často bývá místní politika tou, kterou se řídí národní politika. Jsme spokojení s pokrokem v téhle oblasti? Nejsme,“ řekl Bush. Přesto je podle něj vláda premiéra Núrího Málikího funkční.
Bush je prý zároveň znepokojen představou, že se američtí spojenci rozhodnou opustit předčasně Afghánistán. „Největší obavy mám z toho, že si (spojenci) řeknou ´už nás ten Afghánistán nějak unavuje, takže odsud nejspíš zmizíme´“, svěřila se hlava Bílého domu.
Velmi kriticky se před svou nadcházející návštěvou Blízkého východu Bush vyjádřil k syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Vyloučil, že by s ním vedl přímé rozhovory, například v souvislosti s politickou krizí v Libanonu, kde se už týdny nedaří zvolit nového prezidenta.
„Trpělivost s prezidentem Asadem mi došla už před dlouhou dobou. Důvodem je to, že poskytuje útočiště Hamasu, pomáhá Hizballáhu, z jeho země směřují sebevražední atentátníci do Iráku a destabilizuje Libanon,“ řekl prezident.
V souvislosti s tím, že časopis Time ve středu vyhlásil osobností roku ruského prezidenta Vladimira Putina, se Bush zmínil také o americkém pohledu na budoucí vývoj v Rusku.
„Samozřejmě doufám, že Rusko je země, která chápe, že… je třeba mít svobodné a spravedlivé volby, svobodný tisk,“ uvedl prezident. Ke spekulacím ohledně budoucnosti prezidenta Putina a výměny na vedoucích mocenských pozicích v Kremlu se ale nechtěl příliš vyjadřovat a řekl, že USA volí vyčkávací taktiku. „Myslím, že bychom to měli prostě sledovat a pak uvidíme,“ shrnul.
Ani další kontroverzní témata, která nyní hýbou americkou politickou scénou, Bush příliš nekomentoval. K případu nahrávek vyslýchaných teroristů, které před dvěma lety zničila Ústřední zpravodajská služba (CIA), se prakticky vůbec nevyjádřil. Řekl jen, že je třeba počkat na konec vyšetřování.
Případ nahrávek CIA už projednává federální soud, který chce zjistit, zdali administrativa prezidenta George Bushe příkazem ke zničení pásků s citlivými materiály neporušila jeho předchozí nařízení. Záznamy CIA byly pořízeny v roce 2002 v rámci tajného programu zadržování a vyslýchání podezřelých teroristů, jehož existenci přiznal prezident Bush loni v září. CIA, která se zodpovídá výhradně prezidentovi USA a není kontrolována Kongresem, záznamy zničila v listopadu 2005 z bezpečnostních důvodů.
Bush se okrajově zmínil také o snahách zintenzivnit boj s klimatickými změnami. Za nejlepší způsob, jak snížit emise skleníkových plynů, označil větší využití jaderné energie.