Praha - Zbrojní embarga, která na konfliktní země či oblasti uvaluje OSN, jsou účinná z pětadvaceti procent. Tvrdí to odborníci z Mezinárodního ústavu mírových studií ve Stockholmu. Jejich výzkum je vůbec první, který si o účinnosti zbrojních embarg nechala Rada bezpečnosti OSN zpracovat.
Během střetů povstalců a vládních vojsk na předměstí Monrovie v západoafrické Libérii umřelo 25. června 2003 přes 300 lidí a tisíc jich bylo zraněno. Na Libérii přitom v té době už 10 let platilo zbrojní embargo. Přesto v tamní občanské válce přišlo o život na 200 tisíc lidí.
Podobně neúčinné bylo embargo ve všech ostatních případech. „Ani jedno ze sedmadvaceti zbrojních embarg vyhlášených Radou bezpečnosti OSN od konce studené války nezastavilo tok zbraní do cílové země úplně. Embargo bylo vždy porušováno. Někdy více, někdy méně,“ uvedl Siemon Wezeman ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru.
Hlavní problém v uplatňování těchto embarg švédští experti vidí v korupci a ve skutečnosti, že sankcionované státy měly, či mají, ve velké části případů i nadále ke zbraním přístup. Získávaly je buď z vlastních zdrojů, od sousedních států nebo od stejně postižených zemí.
Studie také ukazuje, že embargo bývá výrazně účinnější, pokud ho na místě doprovázejí zástupci OSN. „Pokud v teritoriu působí vojska OSN, má to na dodržování embarga i na řešení konfliktu zásadní význam,“ říká bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.
Porušování zbrojního embarga je staré jako samotná OSN. Už v roce 1948 se provinilo například někdejší Československo. Mohutnou dodávkou zbraní tehdy zachránilo Izrael před náporem arabských armád. „Tehdy jsme tam dodali velké množství munice a také téměř 60 přestavěných německých Messerschmitů, včetně Spitfirů, kterými naši letci v roce 1945 přiletěli z Británie,“ vysvětluje Vladimír Nálevka z Ústavu světových dějin FF UK.
Obě tehdejší hlavní mocnosti, USA a Sovětský svaz, vznik Izraele podporovaly. Proti porušení embarga proto neprotestovaly. Podle autorů studie by stačilo, aby jednotlivé země přijaly zákon označující porušení zbrojního embarga OSN za trestný čin.
V letech 1990 až 2006 byl tento druh sankcí uplatněn mimo jiné vůči Iráku, Íránu nebo Afghánistánu za vlády fundamentalistického hnutí Taliban. Vztahoval se i na Libérii, Rwandu či Sierru Leone, africké státy zmítané v nedávné minulosti krvavými občanskými válkami.
Filip Kanda
