New York - Senátorka Hillary Clintonová v sobotu vyhrála další kolo souboje o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb, když vyhrála stranická volební shromáždění demokratů ve státě Nevada. V důležitých primárkách republikánů v Jižní Karolíně si další vítězství připsal John McCain, zatímco v Nevadě mezi republikány snadno vyhrál Mitt Romney.
V dalším kole primárek v USA bodovali Clintonová, McCain a Romney
Clintonová, která usiluje o to, aby se stala první prezidentkou v dějinách Spojených států, získala v Nevadě 51 procent hlasů. Její největší soupeř senátor Barack Obama zůstal druhý se 45 procenty a daleko třetí skončil se čtyřmi procenty John Edwards. „Toto byl pro mě mimořádně báječný den,“ řekla po zveřejnění výsledků voleb Clintonová svým stoupencům.
Nicméně Obamova kampaň ihned po oznámení výsledků zdůrazňovala, že oba rivalové se o vítězství v Nevadě podělili. Obama totiž získal 13 delegátů na demokratický nominační sjezd, zatímco Clintonová získala těchto volitelů 12. Podle nevadských regulí jsou totiž při rozdělování delegátů zvýhodněny venkovské oblasti, kde si Obama vedl lépe.
Stranická shromáždění republikánů vyhrál v Nevadě s přehledem bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney, který získal 50 procent hlasů. Texaský kongresman Ron Paul tu dostal 14 procent a McCain 13. Dosavadní republikánský prezident George Bush se po dvou funkčních obdobích už nemůže o kandidaturu ucházet.
Nicméně kromě Romneyho a Paula ostatní kandidáti Nevadu vypustili a soustředili se na Jižní Karolínu, kde se pořádaly první primárky na americkém Jihu a kde bylo v sázce víc delegátů pro nominační sjezd. Stejně tak každý vítěz těchto primárek od roku 1980 také nakonec získal republikánskou nominaci.
Arizonský senátor a bývalý zajatec z vietnamské války McCain vyhrál s 33 procenty hlasů těsně před bývalým guvernérem Arkansasu Mikem Huckabeem, kterého volilo 30 procent voličů. Někdejší senátor a herec Fred Thompson dostal 16 procent hlasů a Romney 15 procent.
Přesto, že McCain vyhrál jen těsně, vítězství mu poskytlo cenný impulz v republikánském souboji, který je podle amerických médií nejvyrovnanější za posledních 50 let. V dosavadních hlasováních zvítězil Huckabee v Iowě, McCain v New Hampshiru a Romney kromě Nevady také v Michiganu.
Huckabee svým stoupencům sdělil, že už McCainovi telefonoval, aby mu poblahopřál k úspěchu, ale dodal, že souboj o Bílý dům ještě zdaleka neskončil.
Republikáni nyní míří na Floridu, kde budou primárky 29. ledna a kde se poprvé do kampaně vloží bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani. Demokraté pozornost zaměřují na primárky za týden v Jižní Karolíně.
Obama, který by mohl být prvním černošským prezidentem, se zde bude snažit využít velkého počtu černošských voličů. Tento stát bude mít zřejmě klíčový význam pro Johna Edwardse, který se v Jižní Karolíně narodil a v sousední Severní Karolíně byl senátorem. Po propadu v Nevadě začíná výrazně ztrácet na Clintonovou i Obamu.
Mezi republikány visí otazník nad osudem kandidatury Freda Thompsona, který ještě nikde nevyhrál a předpokládalo se, že po dalším nezdaru v Jižní Karolíně odstoupí. Podle některých spekulací však zatím chce pokračovat, aby ubral Huckabeemu hlasy fundamentalistických křesťanů a pomohl tak McCainovi, k němuž má blíž.
Již nyní se kandidáti také soustředí na „superúterý“ 5. února, kdy se bude hlasovat v 22 státech najednou a rozdělí se většina delegátů pro nominační sjezdy. Zatím se totiž stranická shromáždění a primárky konaly většinou v malých státech, v nichž šlo více o celkové postavení a sílu kandidátů, než o počty získaných stranických volitelů.
Mezi republikány tak Romney zatím získal 59 delegátů, Huckabee 40 a McCain 36. K získání nominace musí kandidát na republikánském sjezdu získat hlasy aspoň 1191 delegátů.
Demokratka Clintonová má dosud zajištěnou podporu 236 delegátů, Obama 136 a Edwards 50. U demokratů je ovšem situace komplikovanější, protože do těchto počtů jsou započítány i hlasy některých takzvaných superdelegátů, kteří již dali najevo svou preferenci. Jde o 765 vysokých stranických činitelů demokratických poslanců Kongresu, kteří se nevybírají v primárkách. Na sjezdu obvykle hlasují pro vítěze primárek, ale v tak těsném souboji jako letos, by jejich hlasy mohly mít klíčový význam.
Prezidentským kandidátem demokratů se stane ten, kdo získá hlasy 2025 delegátů. Nominační stranické sjezdy se uskuteční koncem léta. Nového prezidenta pak budou Američané volit v listopadu.