Carter slavil v Íránu - po 444 dnech Teherán propouští poslední rukojmí

Teherán – V listopadu 1979, krátce po svržení režimu prozápadního íránského šáha Rezy Pahlavího a nastolení fundamentalistického režimu ajatolláha Chomejního, obsadila americké velvyslanectví v Teheránu skupina íránských radikálních studentů. Jako rukojmí vzala asi 60 diplomatů a 40 zaměstnanců mise, z toho 52 Američanů. Za jejich propuštění žádala od USA vydání šáha Rezy Pahlavího, pobývajícího tou dobou v USA, navrácení jeho majetku a závazek nevměšování se do íránských záležitostí. Spojené státy přerušily po obsazení ambasády vztahy s Íránem a usilovaly o jeho izolaci. Posledních 52 rukojmí bylo propuštěno právě 20. ledna 1981, v den inaugurace nového amerického prezidenta Ronalda Reagana.

Propuštěná rukojmí odletěla přes Alžírsko do americké vojenské nemocnice v německém Wiesbadenu, kde je přivítal už bývalý prezident Carter, a 25. ledna se vrátila do USA, kde je čekaly několikadenní uvítací oslavy. 

Většina rukojmích tak v zajetí strávila 444 dní, zatímco Írán tvrdě válčil s Irákem. Snahy o jejich záchranu byly jak diplomatické, které nevedly zpočátku k žádnému výsledku, tak v jistou chvíli i vojenské. V dubnu 1980 však americký prezident Jimmy Carter vyslal do Íránu americké komando, které mělo zajatce osvobodit. Mise se nezdařila, dva z osmi vrtulníků havarovaly, zahynulo osm amerických vojáků a rukojmí zůstala v zajetí, dokud je Íránci sami o tři čtvrtě roku později nepropustili. Podle řady historiků byla právě tato neúspěšná operace hlavní příčinou, proč Jimmy Carter v roce 1980 prohrál prezidentské volby, a v čele Spojených států tak stanul republikán Ronald Reagan. 

Dopady krize kolem amerických rukojmí v Íránu jsou ale patrné dodnes. Někdejší spojenecké země dosud neobnovily diplomatické styky a jejich vztahy jsou poznamenány neustálými konfrontacemi. Americké zájmy v Íránu hájí od roku 1981 Švýcarsko, íránské záležitosti v USA má na starosti pákistánské velvyslanectví ve Washingtonu. Rozsáhlý objekt někdejšího amerického velvyslanectví v Teheránu je od roku 2001 muzeem revoluce, podle jiných zdrojů slouží k náboru mučedníků, kteří bojují proti USA a jeho spojencům.

A jak to všechno začalo? 

Protiamericky naladěný dav stoupenců islámské revoluce přepadl 4. listopadu 1979 pro ten den uzavřený komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes 60 tamních pracovníků. Důvodem živelné akce, která byla jasným porušením norem mezinárodního práva, byla skutečnost, že USA umožnily svrženému íránskému šáhovi Rezovi Pahlavímu léčbu rakoviny na svém území. Mnozí Íránci to vnímali jako spiknutí a zemi, která v roce 1953 pomáhala nastolit šáhův zkorumpovaný režim, nemohli přijít na jméno.

Za propuštění rukojmích požadovali radikální studenti vydání šáha do Íránu, sebekritiku USA za dosavadní politiku vůči Íránu a závazek, že se Bílý dům nebude vměšovat do íránských záležitostí. Poté, co jejich požadavky podpořil v rozhlase samotný vůdce islámské revoluce ajatolláh Chomejní, už nebylo cesty zpět.

Propustili ženy a nemocné – 17. listopadu opustili ambasádu ženy, Afroameričané a osoby nemající americké občanství. Později byl kvůli zhoršujícímu se zdraví propuštěn ještě jeden muž a počet rukojmí se ustálil na 52 osobách. Jejich vysvobození se stalo prioritou vlády prezidenta Jamese Cartera. Vojenská akce se zpočátku zdála Bílému domu jako příliš riskantní počin, proto Washington zvýšil tlak na íránský režim prostřednictvím hospodářských sankcí. V listopadu uvalil Carter zákaz na dovoz íránské ropy a nechal zablokovat konta íránských představitelů v amerických bankách, 7. dubna 1980 pak USA přerušily diplomatické styky s Íránem a vyhlásily zákaz vývozu amerického zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků.

Bezvýchodné pokusy americké diplomacie přimět íránskou vládu jednat o vydání rukojmí, vedené Cyrusem Vancem, ale nevedly k cíli. Stále častěji se mluvilo o razantním zákroku. Pokus osvobodit rukojmí leteckým výsadkem v dubnu 1980 ale dopadl katastrofálně - zahynulo osm amerických vojáků.

Až v lednu 1981, po amerických prezidentských volbách, které Carter prohrál, zprostředkovalo propuštění rukojmí Alžírsko, které tehdy zastupovalo diplomatické zájmy USA v Íránu. V takzvaných Alžírských dohodách, uzavřených 19. ledna 1981, USA mimo jiné souhlasily s tím, že se nebudou vměšovat do íránských záležitostí. Slib, že se nebudou vměšovat do íránských záležitostí, si Američané vyložili po svém. V irácko-íránské válce dodávali zbraně nejen Bagdádu, ale potají také Teheránu.

  • Inaugurace Ronalda Reagana do funkce prezidenta Spojených států amerických autor: ČT24, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2257/225698.jpg
  • Socha svobody podle stoupenců ajatolláha Chomejního autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1213/121203.jpg
  • ajatolláh Chomejní zdroj: www.lexicorient.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/623/62275.jpg