Brusel - Evropská unie dnes Srbsku nabídla, že s ním podepíše prozatímní dohodu o obchodu a vízové politice, a to bez dalších podmínek. Podle představitelů EU jde o vstřícné gesto vůči Bělehradu nastiňující jeho evropskou budoucnost. Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić nabídku Bruselu přivítal. Na podpisu takzvané stabilizační a asociační dohody, která by znamenala první krok k možnému budoucímu srbskému členství v EU, se však ministři zahraničí zemí EU neshodli.
EU nabídla Srbsku prozatímní dohodu, Bělehrad ji přivítal
„Dneska jsme jasně řekli: pro nás je Srbsko budoucí člen Evropské unie. Toto je politická podstata tohoto dokumentu,“ řekl slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš. Dohoda, která by podle něj měla být podepsána 7. února, se ale bude zabývat výhradně volným obchodem a zjednodušením vízového režimu, nikoli možným budoucím členstvím Srbska v EU.
Jako silný signál zájmu unie o Srby vnímá dnešní dohodu i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Myslím, že je to velmi silný signál. Moje prorocké vlastnosti jsou omezené, jestli to bude dostatečné. Je to silný signál, kde každý v Srbsku může pochopit, že o Srbsko v Evropské unii stojíme,“ doplnil.
Srbský ministr zahraničí nabídku svých kolegů z EU přivítal. „Jsme velmi potěšeni tímto průlomem. Dnes je velmi důležitý den… na cestě Srbska k plnému členství v EU,“ prohlásil šéf srbské diplomacie Vuk Jeremić. „Doufám, že nám občané Srbska dají 3. února mandát, abychom tuto dohodu podepsali,“ narážel na nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Srbsku, v němž se utká proevropský prezident Boris Tadić s ultranacionalistou Tomislavem Nikoličem.
Slovinsko, které tento půlrok „sedmadvacítce“ předsedá, usilovalo o to, aby stabilizační a asociační dohoda byla podepsána už v lednu, nejlépe už dnes. Tento postoj zastávalo například i Slovensko. Proti se však postavilo mimo jiné Nizozemsko, které podpis podmiňuje tím, že Bělehrad bude plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn dnes řekl, že Srbsko je blízko takové spolupráce s ICTY. Tribunál se usilovně snaží předvést před soud někdejší bosenskosrbské předáky stíhané pro válečné zločiny, zejména bývalého generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče.
Belgie či Nizozemsko ale plnou spolupráci s ICTY podle předchozích prohlášení chápou tak, že tito dva, nebo přinejmenším generál Mladić, budou tribunálu vydáni. A podmiňují tím podpis stabilizační dohody. Prozatímní ujednání nicméně bude, pokud Bělehrad na nabídku přistoupí, podepsáno bez jakýchkoli podobných podmínek.