Berlín - Přiblížit mládeži stravitelnou formou temné kapitoly německých dějin je cílem komiksu o holocaustu, který bude letos testovat dvacet berlínských školních tříd. V případě úspěchu pilotního projektu se komiks stane pro dvanácti- až čtrnáctileté žáky v celém Německu učební pomůckou, přibližující hromadné pronásledování a vyvražďování Židů.
Komiksový příběh přiblíží německým žákům holocaust
Jak ve Studiu ČT24 uvedla berlínská zpravodajka Hana Scharffová, podle posledních studií toho němečtí žáci o holocaustu mnoho nevědí, především pak děti muslimských imigrantů. Kreslený román Hledání (Die Suche) jim v tom má pomoci. Projekt podporuje německé Centrum Anny Frankové
Zkušební fáze obdobného projektu už běží v Polsku a Maďarsku a v roce 2003 se v Nizozemsku začalo učit pomocí komiksového románu Objev (Die Entdeckung), na nějž Hledání navazuje. Na nizozemských školách zjistili, že mládež komiksovou formu přijímá velmi dobře a lze předpokládat, že se vyprávění s pomocí obrázků uchytí také v Německu.
Zatímco Odhalení pojednávalo o pronásledování Židů v Německu od roku 1933 a v Nizozemsku od roku 1940, Hledání se zaměřuje na vyvražďování Židů ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka. O osudech fiktivní rodiny Hechtových vypráví v roce 2007 babička Esther svému vnukovi Danielovi. Její rodiče byli na počátku druhé světové války zajati v Amsterodamu a spolu s jejich sousedem Bobem posláni do Osvětimi. Esther, která se zachránila útěkem, však o tehdejších zážitcích dále nechce hovořit. Daniel s pomocí internetu vyhledá svědka Boba, jenž pak i Esther seznamuje s okolnostmi, za nichž její rodiče v Osvětimi zahynuli.
Jak ve Studiu ČT 24 připomněl spisovatel Jaroslav Rudiš, nápad převyprávět hrůzy holocaustu prostřednictvím kreslených obrázků není nový. Nejslavnějším komiksovým příběhem tohoto druhu je Maus od Američana Arta Spiegelmana z roku 1973. Příběh Spiegelmanova komiksu, jenž vyšel v roce 1994 i v České republice, je založen na vzpomínkách autorova otce, polského Žida. Pro zvýšení působivosti příběhu a vylíčení charakterů postav Spiegelman představitelům jednotlivých národů propůjčil zvířecí podobu. Židy zobrazil jako myši, Němce jako kočky, Američany jako psy a Poláci mají podobu prasat.