Říjnová revoluce byla ozbrojeným převratem, který se uskutečnil v Rusku 7. listopadu 1917. Podle juliánského kalendáře, který tehdy v zemi platil, to bylo 25. října. „Násilné akce byly v Rusku na denním pořádku,“ objasnil historik z Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl. Nejrůznější bouře probíhaly v Rusku velmi často už od roku 1915. „Předcházející carský režim nedokázal zásobovat armádu, ani udržet zázemí a klid. Prozatímní vláda měla zase potíže s představením demokracie. Prostý nevolník si pod tím pojmem představoval ňejakou osobu. V tu chvíli přišli komunisté a začali agitovat - dáme vám půdu a mír,“ uvedl historik z Národohospodářské fakulty VŠE František Stellner.
Německo se tehdy snažilo uvolnit ruce na východě, a proto umožnilo Leninův převoz ze švýcarského exilu do Ruska a poskytlo bolševikům i veliké finanční prostředky na agitaci jejich strany. Lenin se vrátil s tím, že na volby strana čekat nemůže. „Nikdy by je nevyhráli,“ dodal Stellner. Politickou moc se tedy rozhodl převzít pučem. Výstřelem z Aurory dal tehdejší komunistický vůdce Vladimir Ovsejenko signál připraveným ozbrojeným silám Rudých gard k útoku na Zimní palác. Po drobných potyčkách se ale odpůrci brzo vzdali.
„Situace v zemi byla tak napjatá, že jen stačilo, aby se někdo chopil příležitosti a ovládl klíčové body jako nádraží, pošty atd.,“ řekl Stellner. Civilní obyvatelstvo do převratu příliš nezasahovalo. Mnoho lidí si ani nevšimlo, že revoluce probíhá. Divadla hrála a noviny vycházely. Někdy se proto hovoří spíše o puči, který měl revoluční důsledky. Celá země prošla zásadní změnou.
O důvodu toho, proč se Rusové o VŘSR moc nezajímají, se vedou dlouhé debaty. „Část analytiků říká, že celá devadesátá léta provázel vnitřní šok ruské společnosti, když byla poprvé konfrontována s celou hrůzností komunistického systému, a pro řadu lidí to bylo velké sousto. Lidé najednou stáli tváří v tvář systému, který až donedávna považovali za jediný správný a najednou stáli před obrazem, který vůbec nezapadal do toho, co dříve slyšeli,” uvedl Josef Pazderka. Státní svátek měl nahradit 4. listopad jako Den národní jednoty. Rusy ovšem příliš nezaujal.
