Bělehrad/Priština - Velkou šanci na úspěch by měl Bělehrad, pokud by se po odtržení své separatistické provincie Kosovo rozhodl zažalovat státy, které uznají její nezávislost. Existuje až osmdesátiprocentní šance, že by Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) srbskou stížnost uznal za oprávněnou, tvrdí švýcarský expert na mezinárodní právo Thomas Fleiner, který spolupracuje se srbskou vládou. To, že by se Srbsko mohlo v případě vyhlášení nezávislého Kosova uchýlit k mezinárodním žalobám, už v minulosti připustil srbský prezident Boris Tadić.
Srbsko by se žalobou kvůli odtržení Kosova mohlo uspět, provincie se chystá na samostatnost
Nejvyšší srbští představitelé - prezident Tadić, premiér Vojislav Koštunica a předseda parlamentu Oliver Dulić - se dnes po společné schůzce shodli, že Srbsko nezávislost Kosova ihned označí za neplatnou a že bude v této věci dodržovat „jednotnou národní politiku“.
Srbská vláda, která s odtržením významné části svého území obývaného většinou albánským obyvatelstvem nesouhlasí, má podle Fleinera několik možností, jak na kosovskou samostatnost právně zareagovat. Jak píše srbský deník Glas javnosti, může podat proti zemím, které Kosovo uznají, žalobu k ICJ, zahájit s nimi arbitrážní řízení či se pokusit o vyjednávání.
Fleiner má velmi blízko k srbským vládním kruhům; ve druhé polovině loňského roku například působil jako jediný cizinec ve funkci poradce srbské delegace, která za přítomnosti mezinárodních diplomatů vyjednávala s kosovskými Albánci o budoucím postavení Kosova.
V kosovské metropoli Prištině mezitím v těchto dnech vrcholí přípravy na vyhlášení samostatnosti Kosova. Podle místního listu Koha Ditore nejvyšší představitelé provincie již dojednali podrobnosti deklarace nezávislosti a symfonický orchestr nacvičil Beethovenovu Ódu na radost, kterou přivítá vznik nového státu. Obsah deklarace dokončili na společné schůzce premiér Hashim Thaçi, prezident Fatmir Sejdiu s předsedy nejvýznamnějších kosovskoalbánských stran. Zástupci menšinových kosovských Srbů se na přípravách nepodílejí.
Údajně dvanáctibodový dokument se hlásí k plánu mezinárodního vyjednávače Marttiho Ahtisaariho z loňského roku, který Kosovu přisuzoval nezávislost pod počátečním mezinárodním dohledem a zaručoval vysoký stupeň ochrany práv národnostních menšin. Zároveň se odvolává na vyhlášení nezávislosti kosovským parlamentem (Skupštinou) z července 1990, kterým kosovští Albánci reagovali na zrušení jejich autonomie režimem Slobodana Miloševiče. Tehdejší jugoslávská vláda poté parlament rozpustila a krok provincie označila za neústavní.
Kdy se uskuteční ono klíčové zasedání kosovského parlamentu, které vyhlásí buď přímo nezávislost, nebo nejprve záměr odtrhnout se od Srbska, je stále nejisté. Jeho termín zvolí ve středu vedení parlamentu. Za nejpravděpodobnější se považuje neděle 17. února.