Islámábád – Spory mezi vládou a opozicí v Pákistánu se dále vyostřují. Expremiéra Bhuttová se ocitla na dalších sedm dní v domácím vězení, odkud vyzvala prezidenta Mušarafa ke složení všech jeho funkcí. Prohlásila také, že pokud tak neučiní, její strana bude nadcházející parlamentní volby bojkotovat. Zvyšuje se také nátlak západních zemí i OSN na odvolání výjimečného stavu, do Pákistánu se chystá také náměstek americké ministryně zahraničí John Negroponte.
Situace v Pákistánu se přiostřuje, chystá se tam i Negroponte
Bhuttová se dnes chystala na protestní cestu do Islámábádu, její konvoj však byl zadržen ještě před odjezdem. Její dům v Lá-hauru obléhaly celý den stovky policistů i opozičních příznivců. „Nikdo nesmí za žádných okolností ven z domu, hlídá tu policie i vězeňská správa,“ komentoval situaci náčelník policie Aftab Cheema. Tisíce opozičních příznivců přesto demonstrovaly nejen v Lá-hauru, ale i v Karáčí či Pešaváru. Protestující se na všech místech střetli s policií. Několik desítek lidí bylo zadrženo.
„V Pákistánu vládne diktátor. Je čas nastolit demokracii,“ prohlásila dnes Bhuttová a dodala, že armáda, která mimo jiné disponuje jadernými zbraněmi, má příliš velkou moc. A právě spojení funkce vrchního velitele armády a prezidenta, jak je tomu v případě Mušarafa, je trnem v oku nejen opozice, ale i zbytku světa. Masivní policejní akce proti demonstracím obyvatel považuje Bhuttová za nevratnou překážku v dalších jednáních s vládní garniturou. Po skončení domácího vězení chce expremiéra vytvořit širokou koalici opozičních vůdců a dál usilovat o demokratizaci země.
Vedle pákistánské opozice už tlačí na Mušarafa také Velká Británie a dalších 52 zemí sdružených v Commonwealthu, kam také patří Pákistán. V pondělí ho k návratu k ústavnímu pořádku vyzvali také americký prezident Bush a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Mušaraf už dříve prohlásil, že se vzdá svých vojenských funkcí a stane se civilním prezidentem. Učiní tak ale až poté, jakmile nejvyšší soud potvrdí jeho kandidaturu v říjnových prezidentských volbách. V těch byl ale zvolen v rozporu s ústavou, protože jako příslušník vojenských sil neměl právo kandidovat.