Velvyslanci EU jednali v Bruselu o americké vízové politice

Brusel - Velvyslanci členských zemí Evropské unie dnes v Bruselu s vyloučením veřejnosti jednali o společném postupu vůči americké vízové politice. Bruselu se nelíbí obsah memoranda, které USA rozeslaly členským zemí unie a v němž požadují více informací o cestujících. Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Barbora Šámalová, během dlouhé diskuse se státy rozdělily na dva tábory: na ty, jejichž občané víza do USA nepotřebují, a na ty, které o zrušení vízové povinnosti naopak usilují - včetně České republiky.

První skupina požaduje jednotný postup zemí EU, zatímco druhá upozorňuje, že je pod tlakem veřejnosti a potřebuje vízovou politiku řešit, byť také podporuje princip solidarity a závazky vůči unii respektuje. Podle Bruselu se USA snaží rozdělit země EU a podmínky nového bezvízového režimu dojednat individuálně se státy, které na něj již nedočkavě čekají a jsou ochotné k velkým ústupkům.

USA mimo jiné požadují, aby jim aerolinky poskytovaly ještě víc údajů o cestujících, jejich rodinných příslušnících a lidech, kteří přes USA jen přelétají. Mezi nové podmínky patří i souhlas s umístěním amerických ozbrojených strážců na paluby linek z EU nebo elektronické žádosti o povolení ke vstupu do USA ještě před zakoupením letenky.

Podstata sporu v EU je podle Šámalové v tom, zda text memoranda obsahuje požadavky, jež jsou v kompetenci Evropské unie. Brusel tvrdí, že ano, Česká republika naopak předložila právní rozbor, podle něhož čistě o oblast evropské politiky nejde.

Příčinou spěchu Američanů je to, že Lisabonská smlouva o EU, jež by mohla začít platit začátkem roku 2009, předpokládá, že kompetence v rozhodování o předávání dat mezi státy - a de facto tedy i o podmínkách bezvízového styku - se přesune od jednotlivých zemí přímo k unii jako celku. To by ohrožovalo snahu Američanů vyjednávat bilaterální dohody, které nyní podmínky bezvízového styku upravují.

Jednání v Bruselu zůstalo otevřené, v pondělí pokračuje vicepremiér Alexander Vondra v rozhovorech s eurokomisařem pro justici a vnitro Francem Frattinim.