Lublaň - V noci na dnešek zemřel ve věku 57 let bývalý slovinský prezident Janez Drnovšek, který několik let bojoval s rakovinou.
Zemřel bývalý slovinský prezident Janez Drnovšek
Bývalý slovinský prezident a dlouholetý premiér Janez Drnovšek patřil mezi generaci politiků, která první zkušenosti ve vrcholných funkcích sbírala ještě v dobách federální Jugoslávie. Drnovšek, který přivedl svou zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance, se z politiky stáhl koncem loňského roku, když už se podruhé neucházel o prezidentský úřad. Už v roce 1999 onemocněl rakovinou, později ale tvrdil, že nemoc překonal díky změně životosprávy.
Během 15 let, které strávil ve vrcholných funkcích, se stal Drnovšek jednou z ikon slovinské politiky. Paradoxně mu k tomu pomohla i nemoc, která u něj propukla v roce 1999. Lékaři mu nejprve odebrali ledvinu, později politik přiznal, že u něj byly v roce 2001 zjištěny i metastázy v plicích a játrech. Rozhodl se ale nepodstupovat další léčbu a místo ní držel dietu, přestěhoval se na venkov a stal se vegetariánem. Kvůli odmítání vyšetření se ale stal terčem kritiky lékařů, kteří jej už předloni varovali, že může do roka zemřít. „Na tato tvrzení odpovím v roce 2008,“ reagoval tehdy Drnovšek.
Politik, který se stal předsedou vlády poprvé už v dubnu 1992 a s malou
přestávkou vydržel v úřadě deset let, prosazoval i jako prezident začlenění své země do evropských struktur. Patřil k příznivcům později odmítnuté euroústavy, o Evropské unii ale také řekl, že to je „smysluplný, ale nikoli ideální svazek“. Ke konci pětiletého prezidentského mandátu, který mu vypršel loni v prosinci, nicméně rostly Drnovšekovy výhrady k EU. „Dva dolary (dotací) na každou krávu a den jsou více, než s čím musí vyjít více než polovička lidstva,“ řekl například k zemědělské politice EU.
Po odhalení nemoci změnil dříve „nezáživný politik“ (jak jej charakterizovala agentura AP) Drnovšek své názory, přiklonil se k východní filozofii. Začal se zasazovat o slabší strany v řadě sporů - třeba o kosovské Albánce či uprchlíky ze súdánského Dárfúru. Jeho slova, že
nezávislost Kosova je "při splnění určitých předpokladů jediným reálným
východiskem" pro vyřešení tohoto problému, vyvolala dokonce na podzim 2005 diplomatickou roztržku mezi Lublaní a Bělehradem.
Drnovšek se narodil 17. května 1950 ve starobylém městě Celje. Chtěl studovat filozofii, absolvoval ale ekonomickou fakultu na univerzitě v
Lublani a doktorát získal v Mariboru. Kariéru v bance ale po několika letech vyměnil za dráhu politickou, začínal počátkem 80. let jako ekonomický poradce na ambasádě v Egyptě. V roce 1986 byl zvolen do
republikového parlamentu i do parlamentu federálního. Byl slovinským zástupcem v předsednictvu Jugoslávie (kolektivní hlava státu) a v květnu 1989 se stal jeho předsedou. V čele SFRJ tak zažil počátek rozpadu.
V předsednictvu zůstal až do ledna 1992, angažoval se i v Hnutí nezúčastněných zemí. Na domácí polickou scénu se vrátil koncem léta 1992, už v prosinci téhož roku jeho Liberálně demokratická strana vyhrála volby a Drnovšek se stal premiérem. Jeho vládnutí narušila až v roce 2000 politická krize, během které se kvůli sporům v koalici kabinet rozpadl. Kvůli mocenským bojům se tehdy zdržely i přípravy na vstup do EU. V následujících volbách však Drnovšek znovu zvítězil a opět usedl do křesla předsedy vlády.
Drnovšek si během dlouhých let v politice pečlivě střežil soukromí. Vědělo se o něm jen, že je rozvedený a má syna Jašu, ve svém domku žil jen se
psem. V roce 2005 ale objevil tehdy čtyřiadvacetiletou nemanželskou dceru Nanu Forteovou.