Vídeň - Ve Vídni byla dnes ustavena Mezinárodní řídící skupina pro Kosovo (ISG), která má dohlížet na realizaci plánu bývalého zvláštního zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho. Skupina má zatím 17 členů, včetně České republiky. Vytvoření komise bylo součástí plánu bývalého finského prezidenta, který již před dvěma lety navrhl osamostatnění Kosova pod mezinárodním dohledem. Kosovo vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku 17. února
Ve Vídni vznikla mezinárodní skupina pro Kosovo, členem je i ČR; Srbsko protestuje
Ustavení komise dnes oznámil zvláštní pověřenec Evropské unie pro Kosovo, nizozemský diplomat Pieter Feith. Jejími členy jsou vedle zástupců EU a NATO také představitelé 15 zemí: členové takzvané kontaktní skupiny pro Kosovo s výjimkou Ruska - tedy USA, Německo, Francie, Velká Británie a Itálie - a dále Rakousko, Švédsko, Finsko, Švýcarsko, Česko, Dánsko, Turecko, Belgie, Slovinsko a Maďarsko.
Cílem skupiny je koordinovat aktivity mezinárodního společenství ohledně Kosova. Česko do spolku podle vyjádření ministerstva zahraničí vstoupilo kvůli tomu, že Balkán patří k prioritám jeho zahraniční politiky. Skupina je otevřená a může se dále rozšiřovat.
Srbský premiér Vojislav Koštunica, jehož země s odtržením své bývalé provincie nesouhlasí, v reakci na zřízení mezinárodní skupiny nešetřil kritikou. Vznik grémia je podle něj svévolný a nezákonný a představuje „to nejbrutálnější porušení mezinárodního práva“. Koštunica ve svém prohlášení také vyzval generálního tajemníka OSN, aby učinil přítrž „čiré politice násilí a překrucování práva“, které podle něj ustavení ISG znamená.
Srbsko dnes rovněž oznámilo, že bude dál splácet úroky za zahraniční dluh Kosova, protože ho považuje za součást svého území a neuznává jeho nezávislost. S návrhem, aby Bělehrad se splátkami úroků z kosovského dluhu ve výši zhruba 1,2 miliardy amerických dolarů skoncoval, přišel ministr hospodářství Mladjan Dinkić. Kabinet ale takový postup odmítl, protože by byl v rozporu s oficiálním postojem Srbska, které Kosovo jako samostatný stát neuznává.
Ačkoli Srbsko v podstatě nemělo nad svou jižní provincií Kosovo kontrolu od roku 1999, kdy tam správu převzala OSN, splácí každoročně úroky z jejího zahraničního dluhu ve výši 150 milionů amerických dolarů. Srbsko nezávislost Kosova neuznává, proto i kosovské dluhy nadále považuje za své.