Praha - Informace o nejnovějších výsledcích výzkumu mozku i nových postupech léčby přináší Evropský týden mozku, který započal 10. března a vyvrcholí v neděli 16. března. V České republice se koná pod záštitou Akademie věd ČR (AV ČR) a již od pondělí v budově Akademie věd na Národní třídě přednáší přední čeští lékaři a vědci.
Týden mozku představuje veřejnosti nejnovější poznatky o mozku a jeho léčbě
„Existuje celá řada onemocnění a úrazů mozku a míchy, kdy lidé mají sníženou kvalitu života a čekají na novou léčbu. Chceme jim říci nejen to, co se děje ve výzkumu, ale i to, co už je k dispozici a co by mohli využít v každodenním životě, aby kapacita mozku byla lepší,“ přiblížila akci ředitelka spolupořádajícího Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková.
Evropský týden mozku se koná již podesáté. Pořádá jej Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy a Centrum neurověd.
Mozek je nejdůležitější a nejsložitější orgán lidského těla. Tvoří ho přes sto miliard nervových buněk. Poruchy mozku podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vykazují větší míru postižení organismu než jakékoliv jiné choroby.
Podle profesorky Sykové je v neurovědách Česko poměrně silné a drží se na evropské špičce. Její oddělení se podílí na čtyřech evropských projektech. Zaměřují se na výzkum léčby mrtvice, poranění míchy a nádorů mozku a na diagnostiku a zobrazovací metody.
Pacienti s onemocněním mozku či po úrazech míchy očekávají s nadějí výsledky výzkumu kmenových buněk. Vědci z Ústavu experimentální medicíny nyní začínají pracovat například na vytvoření kmenových buněk nemocnému přímo na míru. Vzniknout mohou z dospělých kožních buněk pacienta, do nichž se zavedou čtyři příslušné geny. Včasné podání kmenových buněk dokáže významně zlepšit i stav pacienta po mrtvici. Pomůže totiž zachovat mnohé funkce a zabránit ochrnutí. Přerušení poraněné míchy by se mohlo v budoucnu zase přemostit dílkem z nanovláken, „obrostlým“ právě kmenovými buňkami. Postupy se nyní klinicky zkoušejí.
Podle profesora Josefa Syky z Ústavu experimentální medicíny řeší vědci i otázku takzvané neuroetiky. Výzkum totiž na etické hranice často naráží. Léky je navíc možné zneužít. Třeba přípravky na léčbu Alzheimerovy choroby užívají i zdraví lidé, aby si zlepšovali paměť. Léky na narkolepsii, při níž člověk upadá nečekaně proti své vůli do krátkého spánku, se zase uplatňují v armádních jednotkách. Lidé po nich vydrží bez spánku. Vede se i debata o tom, zda by se mohla magnetická rezonance používat jako detektor lži.
GALERIE
Neuron