Bukurešť - Skončený summit Severoatlantické aliance, který v uplynulých dnech probíhal v rumunské metropoli Bukurešť, měl zásadní dopady pro celou alianci. Spojeným státům se podařilo prosadit svůj plán, aby ostatní země NATO navýšily počet svých vojáků v Afghánistánu, Česko se s Američany dohodlo na hlavní smlouvě o umístění amerického protiraketového radaru na svém území a do aliance byli coby dva noví členové pozvány Chorvatsko a Albánie. Jednání o vstupu Ukrajiny a Gruzie byla zatím odložena na prosinec, vstup Makedonie do NATO zablokovalo Řecko.
NATO provedlo zásadní kroky pro svou budoucnost
„Příslib, že jednou Ukrajina a Gruzie do NATO vstoupí, zůstal. Na druhou stranu žádná ze zemí nedostala konkrétní akční plán členství, který znamená podanou vstupenku do Severoatlantické aliance,“ konstatuje redaktor Hospodářských novin Adam Černý. Jednání s Gruzií a Ukrajinou sice byla odložena na prosinec, ale podle Černého se do té doby důvody, kvůli kterým měly Francie a Německo námitky, příliš zásadně nezmění.
„Těmi důvody byly počet příznivců NATO na Ukrajině, který se dnes pohybuje okolo 30 procent, a na druhé straně politická situace v Gruzii. Výjimečný stav, který zde na podzim kvůli sporům s opozicí vyhlásil prezident Saakašvili, není pro demokratickou zemi zcela typický,“ upozorňuje Černý a dodává, že například právě přijatá Albánie měla akční plán členství takzvaně „v provozu“ zhruba deset let. Jedná se podle něj tedy o dlouhodobější záležitost. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko dnes přesto řekl, že je s výsledky summitu spokojen a že si v roce 2010 dokáže představit podporu obyvatel v referendu za vstup do NATO až 70procentní.
Po oznámení, že Makedonie nedostane pozvání do NATO, odjeli zástupci země ze summitu předčasně. Vstup tohoto balkánského státu zablokovalo Řecko, které s Makedonií vede dlouholetý spor ohledně jejího názvu. Podle Atén se Makedonie jmenuje správně jen území na severu Řecka. Zástupci Makedonie si myslí, že jsou za svůj název trestáni.
Summit NATO přinese i vojenské posily do Afghánistánu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy potvrdil, že Paříž vyšle do Afghánistánu další jednotky. Francouzský kontingent tam v současnosti čítá 1500 vojáků, které by mělo posílit asi 700 dalších. Americký prezident George Bush toto rozhodnutí přivítal.
Zahajovací večeře celého summitu trvala podle redaktora ČT Davida Miřejovského nečekaně asi 3 a půl hodiny: „Během nich stihli státníci dojednat základní obrysy konečných dohod.“ Nezvyklý byl i fakt, že se na bukurešťském summitu, během kterého panovala velmi přísná bezpečnostní opatření, jednalo až do posledních chvil, což není pravidlem. „Většinou to bývá všechno předjednáno a pak už se jen pronášejí slavnostní projevy,“ potvrzuje Černý.
Velká očekávání budilo závěrečné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina. To se ale neslo ve smířlivém duchu. Putin dokonce ani nezmínil otázku protiraketového deštníku ve střední Evropě, proti kterému Rusko dlouhodobě protestuje. Prezident pouze vyjádřil své obavy z budoucího rozšiřování aliance, možnost příchodu další „studené války“ ale vyloučil.
Na řetěz jednání Putin v neděli naváže v Soči, kde bude jednat s americkým prezidentem Bushem.
Balkán (červeně historické území Makedonie)