Moskva - Spojené státy a Rusko podepsaly v Moskvě dohodu o civilní jaderné spolupráci. Dlouho očekávaná smlouva umožní bývalým rivalům ze studené války rozšířit spolupráci v oblasti jaderné energetiky, a to nejen při skladování uranu či ukládání jaderného odpadu, ale i při vývoji vyspělých reaktorů.
Rusko-americká jaderná dohoda ozdobila poslední Putinův den ve funkci
Dohodu dnes v Moskvě podepsali šéf státní agentury pro jadernou energetiku Rosatom, bývalý ruský premiér Sergej Kirijenko a americký velvyslanec William Burns. Podobnou dohodu mají USA podle agentury AP s ostatními významnými ekonomickými mocnostmi včetně Číny. Podpis se uskutečnil v poslední den působení Vladimira Putina v prezidentské funkci.
Dohoda by měla poskytnout americké straně možnost seznámit se s nejmodernější ruskou jadernou technologií. To je pro USA velmi důležité, protože ve Spojených státech byl jaderný výzkum do značné míry paralyzován po jaderném neštěstí v Three Mile Island v roce 1979, napsal list USA Today.
Rusku by dnes podepsaná smlouva měla dát zelenou k tomu, aby začalo plánovat výstavbu mezinárodně využitelného komplexu na skladování jaderného odpadu. Rusko do současnosti nemohlo v těchto plánech postoupit, protože USA kontrolují většinu světového jaderného odpadu.
S plány ruské vlády ovšem nesouhlasí ruští ekologové ani část veřejnosti, kteří se obávají, že se z Ruska stane světová skládka jaderného odpadu. Proti dohodě se však stavějí i někteří američtí kongresmani. Rusko totiž pomáhá Íránu, který USA považují za nepřátelský stát, postavit jeho první jadernou elektrárnu.
Prezidenti George Bush a Vladimir Putin vybídli vlády k uzavření dohody na předloňské schůzce osmi nejvyspělejších zemí světa G8 v Petrohradě. Nyní by měl Bush předat dohodu Kongresu, který bude mít 90 dnů na rozhodnutí; pokud nic nepodnikne, dohoda automaticky vstoupí v platnost. Pokud ji však zákonodárci budou chtít zablokovat, musejí prosadit zamítavé usnesení.