New York - Po tři roky bude Slovensko členem Rady OSN pro lidská práva. Dnes bylo zvoleno Valným shromážděním Organizace spojených národů v New Yorku a mandát mu začíná 20. června. Celkem má rada se sídlem v Ženevě 47 členů. Před dvěma lety vystřídala stejnojmennou komisi, která byla široce kritizovaná za neschopnost překonat politické aliance a zaujmout důrazné stanovisko k problémům, jako je například situace kolem lidských práv v Číně.
Slovensko bylo zvoleno do Rady OSN pro lidská práva
Podobné kritice ale neuniká ani nová rada, která čelí výtkám za nedostatečný postup v boji s násilím v západosúdánské provincii Dárfúr a v čínské autonomní oblasti Tibet či za údajné stranění Palestincům v jejich sporech s Izraelem. Ochránci lidských práv se také pozastavují nad tím, že současnými členy rady jsou Čína, Kuba a Saúdská Arábie, o nichž tvrdí, že patří mezi státy s nejtvrdšími režimy.
Před dnešními volbami se organizace dohlížející na ochranu lidských práv Freedom House a UN Watch a některé světově uznávané osobnosti postavily proti zvolení dalších sporných zemí - Gabonu, Pákistánu, Srí Lanky, Bahrajnu a Zambie. Rada pro lidská práva „má potenciál být důležitým nástrojem k prosazování lidských práv, ale nikoli se členy, kteří vlastním jednáním brání radě postupovat vpřed“, uvedla organizace Freedom House. Navzdory tomu čtyři z pěti těchto zemí Valné shromáždění do rady zvolilo.
Největší odpor ochránců práv se vzedmul proti kandidatuře Srí Lanky. Prohlášení ke 192 členům OSN zaslala koalice více než 20 nevládních organizací a podpořili ho i nositelé Nobelovy ceny míru, bývalý americký prezident James Carter, jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu a argentinský bojovník proti vojenskému režimu Adolfo Pérez Esquivel. Srí Lanka nakonec zvolena nebyla.
Slovensko v radě zastupuje východoevropskou regionální skupinu států, pro niž byla letos vyčleněna dvě křesla. Jako její druhý zástupce byla zvolena Ukrajina. O členství se neúspěšně ucházelo také Srbsko.
Souboj se odehrál rovněž mezi západoevropskými státy. Své dosavadní členství obhájily Británie a Francie, zatímco Španělsko odešlo z voleb s prázdnou.
Do rady byly zvoleny ještě Argentina, Bahrajn, Brazílie, Burkina Faso, Chile, Gabon, Ghana, Japonsko, Pákistán, Jižní Korea a Zambie.
Česká republika byla členem rady na jejím úplném začátku. Aby se rozjel proces průběžné obnovy vždy po zhruba třetině členů, určovala se tehdy délka mandátu losem. Na Prahu připadlo pouze jednoleté členství.
Letos se česká diplomacie už dlouho před volbami vzdala kandidatury ve prospěch Slovenska. Přesto při dnešním hlasování dostala Česká republika devět hlasů.