Brusel - Evropská komise vyzývá členské státy, aby se dohodly na vypracování společných norem pro jadernou bezpečnost a pravidel na zacházení s jaderným odpadem. Jednání o tomto citlivém tématu jsou už řadu let na mrtvém bodě. Existence společných unijních norem je přitom podle komise nezbytná ke zrychlení certifikačních procedur pro budování nových jaderných elektráren. Ty v současnosti v Evropě po letech útlumu zažívají renesanci.
EK chce společná pravidla pro jadernou bezpečnost
„Je to zcela nezbytné,“ řekl serveru EUobserver eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Současně obvinil vlády členských zemí z nedostatku politické vůle dát Bruselu v této věci větší pravomoci. Komise se pokoušela pravidla pro jedernou bezpečnost sjednotit už v minulosti. Oba návrhy z let 2002 a 2004 však nakonec Rada EU z obav o přílišnou šíři pravomocí EK smetla ze stolu.
Na neexistenci jednotných norem podle Piebalgse doplácejí státy, které by rády nové jaderné zdroje zbudovaly. Jako příklad uvádí Slovensko. O schválení rozšíření elektrárny v Mochovcích má Bratislava v Bruselu zažádáno od července 2007, dosud však v této věci nebylo rozhodnuto.
„Proč to trvá rok? Protože musíme dát stanovisko založené na požadavcích Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebo na základě nejlepších praktik. Pokud bude jasné, co je požadováno, pak bude snadnější vydat nějaké stanovisko,“ vysvětluje komisař.
Na území patnácti členských států EU, které jadernou energii využívají, dnes funguje asi 150 atomových elektráren, které pokrývají zhruba třetinu spotřeby unie. Mnohé z nich však v nejbližších letech doslouží a ostatní zdroje nebudou schopny rostoucí poptávku po elektrické energie uspokojit.
Slovensko, Litva či Bulharsko byly po přistoupení k Evropské unii nuceny uzavřít některé starší jaderné elektrárny. Zvažují proto výstavbu nových zdrojů. Obnovit výstavbu nových reaktorů se chystá také Itálie.