Houston - Americká sonda Phoenix na Marsu se již den po přistání potýká s prvními problémy. Příprava zařízení na zahájení výzkumu nabrala hned na počátku zpoždění kvůli potížím s jednou z družic na oběžné dráze Marsu, která s Phoenixem nekomunikuje. Další zádrhel se vyskytl na jeho robotické paži, pomocí níž má hledat známky vody pod povrchem Marsu. Obě komplikace však představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na dnešní tiskové konferenci označili za nepatrné.
Sonda Phoenix na Marsu má první technické problémy
Manažer programu výzkumu Marsu z laboratoře tryskového pohonu (JPL) Fuk Li vysvětlil, že družice Mars Reconnaissance Orbiter vypnula vysílání rádiových signálů, které pomocí ní posílá pozemní řídící středisko sondě. JPL se proto pokusí přenosové zařízení znovu uvést do chodu. Závada na robotické paži se týká pouzdra, které ji chránilo během letu. Obal se totiž po přistání zcela neotevřel a překrývá kloub dvouapůlmetrového ramene. Jeho natažení si tak možná vyžádá den navíc.
Sonda vážící 350 kilogramů přistála na polárních pláních čtvrté planety sluneční soustavy v pondělí. Vědeckým pracovníkům projektu Phoenix už zaslala více než desítku snímků okolní krajiny, kterou dosud žádný pozemský přístroj z takové blízkosti nezdokumentoval.
Poslední série fotografií, kterou zástupci JPL rovněž představili na dnešní tiskové konferenci, naznačuje, že Phoenix dosedl do relativně ploché oblasti, z níž vystupuje několik mnohoúhelníkových útvarů. Odborníky zároveň potěšila tím, že v místech, kde má zařízení za zhruba 386 milionů dolarů (kolem osmi miliard korun) odebírat vzorky, nejsou žádné kameny, které by mu mohly v práci bránit. V příštích několika dnech chtějí pomocí snímků z kamer sondy vytvořit mozaiku celého prostoru, kde bude Phoenix působit.
Objektem kamer se stala i sama sonda, když ji během přistávacího manévru s roztaženým brzdícím padákem zachytila družice Mars Reconnaissance Orbiter. Podle JPL je to vůbec poprvé, kdy jeden kosmický přístroj vyfotografoval druhý během přistávání. Stejná sonda o den později z výšky 300 kilometrů zaznamenala na červenohnědých pláních Marsu i sondu s rozvinutou dvojicí blankytně modrých solárních panelů.
Phoenix má v příštích nejméně třech měsících zkoumat horniny a provádět meteorologická měření v okolí místa přistání. Vzorky prachu a ledu bude analyzovat a bude v nich hledat stopy organických sloučenin, jež jsou chemickými stavebními prvky života. Zařízení má také zjistit, zda led na Marsu někdy v minulosti roztál. Voda v tekutém skupenství je považována za klíčovou podmínku pro výskyt života.
Vědci neočekávají, že by Phoenix našel tekutou vodu, protože místo, kde přistál, je příliš chladné. Předpokládají ale, že pokud na planetě někdy existovaly základní složky života, pak by v ledu pravděpodobně zůstaly uchovány. Prokáže-li sonda navíc dostatečné zásoby ledu pod povrchem Marsu, dodá tak impulz plánům na vyslání lidské posádky na „rudou planetu“. Taková mise si totiž vyžádá mnohem větší množství vody, než kosmické plavidlo pojme.