Washington - Český prezident Václav Klaus a viceprezident Spojených států Richard Cheney dnes potvrdili, že ČR a USA chtějí dokončit jednání o případném umístění americké radarové základny na českém území. Stejně tak plánují dořešit dohodu o zrušení amerických víz pro české turisty. Termín, kdy by mohly být smlouvy o radaru podepsané, ale při schůzce politiků nepadl.
Cheney slíbil Klausovi, že dohlédne na podpis smluv o radaru
Hlavním tématem jednání mezi Klausem a Cheneyem bylo podepsání smluv o radaru. Američané za tímto účelem plánují v nejbližší době do Prahy vyslat ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou. „Diskutovali jsme o návštěvě, aby se mohl udělat další krok,“ řekl Klaus. Cheney chce podle českého prezidenta na celou věc dohlédnout.
Riceová měla do Prahy přijet původně na začátku května, ale nakonec cestu odložila. Předseda vlády Mirek Topolánek poté naznačil, že by k podpisu mohlo dojít na začátku června. Klaus s Cheneyem ale po dnešní schůzce konkrétní datum nepotvrdili. Spekuluje se ale, že k podpisu by mělo dojít až začátkem července, zbývá totiž ještě dořešit podrobnosti dohody SOFA, která určuje podmínky pro americké vojáky na českém území. Hlavním sporným bodem je daňová oblast.
Americký viceprezident a český prezident se také dotkli tématu bezvízového styku. Na základě v únoru podepsaného memoranda mezi vládami obou zemí se předpokládá, že bez víz by Češi mohli do Spojených států cestovat na přelomu října a listopadu.
Postoje prezidentských kandidátů k oteplování dle Klause tragické
Český prezident Václav Klaus představil v USA také svou novou knihu o problematice globálního oteplování. Dnes prohlásil, že považuje názory kandidátů na amerického prezidenta, v nichž dávají najevo, že chtějí bojovat proti globálnímu oteplování, za „smutné a tragické“.
„Děsí mě to, protože mě děsí budoucnost této planety,“ řekl Klaus českým novinářům ve Washingtonu poté, kdy v úterý uvedl anglické vydání své knihy Modrá, nikoli zelená planeta. V té varuje před unáhlenými kroky ve jménu boje se změnou podnebí, které by mohly mít dalekosáhlé důsledky na svobodu a prosperitu lidstva.
Vyjádřil také obavy nad tím, „jestli klíčová osoba světové politiky, což je americký prezident, bude mít tak extrémní názory, jak tito kandidáti předvádějí ve svých předvolebních vystoupeních“. Zároveň ale poznamenal, že až se kterýkoli z nich stane prezidentem, bude muset ze svých postojů zřejmě slevit. „Nebude to tak tragické, jak by mohlo znít z prohlášeních, o kterých si oni myslí, že jsou líbivá, politicky korektní a že by jim snad mohla přidat jednoho dalšího voliče navíc,“ řekl Klaus.
Názory na globální oteplování se ale podle Klause ve Spojených státech různí, což doložil stanovisky konzervativních organizací Cato Institute, Heritage Foundation a American Enterprise Institute, s jejichž představiteli se ve Washingtonu setkal. Jeho knihu vydal podobný myšlenkový trust Competitive Enterprise Institute.
V těchto institucích jsou názory, jaké zastává on, „stoprocentně sdíleny“, uvedl. „Že to není módní, politicky korektní, to je věc úplně jiná, ale myslím, že úkolem jakéhokoli férového a rozumného člověka, včetně mě, je bojovat s těmito politicky korektními a populistickými názory,“ řekl.
Ať už v listopadových prezidentských volbách vyhraje republikán John McCain nebo některý z demokratických uchazečů Barack Obama či Hillary Clintonová, Klaus neočekává, že nastane zásadní změna amerického politického, ekonomického a sociálního systému. „Změny budou okrajové, systém se nezvrhne doleva ani doprava,“ předpokládá Klaus.
Americké prezidentské volby považuje za zajímavé především z hlediska světové politiky. Za důležité označil sledovat, „jestli ten či onen kandidát bude mít větší ambice se pustit do toho či onoho ve světové politice“.
Jako pravicovému politikovi je mu nejblíže Republikánská strana, za niž kandiduje McCain, připustil Klaus. „Ideově je mé srdce na této straně, v tom není sebemenších pochyb,“ konstatoval. Nicméně dodal, že zatím nemá dost důkazů, z nichž by mohl vyvozovat, jaké postoje jednotliví kandidáti skutečně zaujmou k vážným mezinárodním problémům.
Klaus se v úterý setkal ve Washingtonu se šéfem americké centrální banky Benem Bernankem, který podle něj nezakrývá, že růst ekonomiky Spojených států může letos klesnout do záporných čísel. Bernanke neočekává krach žádné další velké banky a necítí, že by měl nastat nějaký další šok. Potenciální nebezpečí ovšem vidí v případném zásadním pohybu ceny ropy.
„Myslím, že pro americké ekonomy a bankéře jistou hádankou zůstává silná pozice eura,“ uvedl Klaus. Podle něho existuje snadná odpověď, že nejde o sílu eura, ale o slabý dolar. „Ale takhle brutálně jsem to panu předsedovi americké centrální banky neřekl,“ dodal Klaus.
Kniha Václava Klause