Drážďany/Chotěbuz - Novým premiérem východoněmecké spolkové země Sasko se dnes podle očekávání stal křesťanskodemokratický (CDU) politik a Lužický Srb Stanislaw Tillich. Stalo se tak v době, kdy zástupci Lužických Srbů protestovali proti snížení dotací na zachování svého jazyka a kultury, které jim podle zákona poskytuje německá vláda a spolkové země Sasko a Braniborsko.
Zvolení Tillicha dává nadějí Lužickým Srbům, kteří se obávají zániku svého jazyka a kultury
Stanislaw Tillich, který prý mluví i česky, získal v zemském sněmu potřebnou většinu a zvítězil nad protikandidátem z krajně pravicové Národnědemokratické strany (NPD) Johannesem Müllerem hned v prvním kole. Nyní povede zemskou vládu velké koalice tvořené CDU a sociálními demokraty (SPD), v obdobném složení jako na celostátní úrovni. Tillich byl dosud ministrem financí ve vládě svého předchůdce Georga Milbradta.
Lužičtí Srbové protestují proti snížení dotací
Zvolení Tillicha dává nadějí Lužickým Srbům, kteří v posledních dnech protestují proti tomu, že jim spolkové orgány chtějí dosavadní roční dotaci 7,6 milionu eur snižovat během příštích pěti let každý rok o 100 tisíc eur. „Navržené snížení příspěvku ze strany spolkových orgánů nepředstavuje záruku pro zachování lužickosrbského jazyka a kultury, ale jejich vymírání,“ prohlásili zástupci Lužických Srbů.
V minulých letech si menšina již několikrát stěžovala na zavírání škol se slovanským vyučovacím jazykem v Sasku, přestože ochrana a podpora menšiny, včetně zajišťování výuky jazyka, jsou uloženy zákonem. Saské úřady své kroky odůvodnily tím, že počet lužickosrbských školáků se neustále snižuje. Problémy Lužických Srbů se zabývalo i Česko-německé diskuzní fórum, které vzniklo na základě mezistátní deklarace z roku 1997.
Lužičtí Srbové, kteří jsou pozůstatkem původních slovanských obyvatel východní části Německa, jsou uznanou národnostní menšinou a jediným slovanským národem, který nemá vlastní stát. Z asi 60 tisíc příslušníků menšiny jich zhruba 40 tisíc žije v Sasku a 20 tisíc v Braniborsku. Řeka Lužice, která se dělí na Horní v okolí Zhořelce a Budyšína a Dolní kolem Chotěbuzi, v minulosti patřila k českému království.