Praha - Pád berlínské zdi v roce 1989 a sjednocení Německa otevřely cestu nynějšímu sjednocení Evropy. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to uvedl 81letý bývalý německý ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher. Ten se dnes setkal se studenty pražských gymnázií, kteří se narodili v roce 1989. Chtěl znát jejich názory mimo jiné na současnou demokracii v Česku.
Genscher: Svoboda není samozřejmost a musí se opečovávat
Genscher se proslavil především poslední zářijový den roku 1989, když na západoněmeckém velvyslanectví v Praze oznámil několikatisícovému davu východoněmeckých uprchlíků, že jejich cesta na Západ je volná. Zvláštní vlaky pak z Prahy přepravily více než 4000 lidí za vytouženou svobodou. Pražské události se staly předehrou pádu berlínské zdi, který symbolicky o několik týdnů později ukončil studenou válku.
Genscher dnes označil za „báječný pocit“ okamžik, kdy stříhal se svým tehdejším československým resortním kolegou Jiřím Dienstbierem ostnaté dráty na hranicích. Oba si tehdy vzpomněli na své první setkání o 21 let dříve, kdy se Genscher setkal se skupinou mladých novinářů nakloněných pražskému jaru, aby jim vyjádřil podporu. Mezi nimi byl tehdy právě Dienstbier.
Sjednocení Německa podle Genschera překotné nebylo
Sjednocení Německa Genscher rozhodně nepovažuje za překotné, byť se tak dnes s odstupem času může vypadat. Tehdy bylo nejtěžší překonat ekonomické problémy, což je podle Genschera jediná oblast, kde se snad mohl zvolit jiný postup. Jinak si není vědom toho, že by se udělaly nějaké závažné chyby. Připomněl, že tehdy šlo především o závod s časem, protože nebylo jasné, jak dlouho budou politické podmínky sjednocení nakloněné, zvláště pak panovaly obavy z postoje Moskvy.
Pád berlínské zdi a sjednocení země podle něj nebyla pouze německá, ale především evropská událost. „Pád berlínské zdi a sjednocení Německa otevřely cestu sjednocení Evropy a členství České republiky, Maďarska nebo Polska v Evropské unii a v NATO,“ uvedl bývalý šéf německé diplomacie. Dodal, že nikdy v dějinách si evropské národy nebyly tak blízko, jako právě při revolucích v roce 1989.
Svoboda je cenná věc a je třeba ji chránit
Mladí lidé se na rozdělení Evropy dnes dívají jako na minulost, řekl Genscher. Pražští maturanti začali svůj život už ve svobodě, neznají hranice, mají možnosti cestovat do cizích zemí. „Svoboda je strašně cenná věc. Svoboda není žádná samozřejmost. Musíte ji opečovávat a musíte se o ni starat. To je úkol, který musela splnit moje generace. Nyní evropský osud předáváme do rukou mladých lidí a já v ně mám plnou důvěru,“ zdůraznil Genscher. Budoucnost Evropy je třeba podle něj budovat na rovnoprávnosti národů bez ohledu na jejich velikost. Vždy prý zdůrazňoval, že jednota je ve svobodě.
Genscher byl předsedou své strany 11 let a poslancem parlamentu 33 let. Ve spolkové vládě zasedal déle než dvě desetiletí, z toho byl 18 let šéfem německé diplomacie. Zažil například tragický útok palestinského teroristického komanda na izraelské olympioniky v Mnichově, zvraty studené války, rozpad sovětského bloku, ale i začátek krvavých válek v bývalé Jugoslávii. Za vrchol své kariéry ale považuje 30. září 1989, kdy nadšenému tisícovému davu východních Němců na západoněmecké ambasádě oznámil, že jsou svobodní. Dokumentární film německé televize ARD Fluchtpunkt Prag věnovaný těmto událostem byl také promítnut na úvod dnešního setkání v budově německého velvyslanectví v Praze.
Za významné milníky své politické dráhy Genscher pokládá i pád berlínské zdi, sjednocení Německa nebo desetitisícovou demonstraci za svobodu v Lipsku v říjnu 1989. V roce 1992 na vlastní žádost z čela diplomacie odstoupil. V poslední době například nepřímo kritizoval Spojené státy, Česko a Polsko, že chtějí řešit otázku americké raketové základny ve střední Evropě bez konzultací s dalšími evropskými spojenci. V Německu se vžil pojem „genscherismus“ pro obratné lavírování a umění být se všemi zadobře.
Uprchlická vlna z NDR předznamenala pád železné opony
Uprchlickou vlnu z komunistické Německé demokratické republiky spustilo odstraňování bariér na hranicích mezi Maďarskem a Rakouskem v létě roku 1989 a následné uvolnění hraničního režimu mezi oběma státy. V další fázi východoněmečtí uprchlíci využívali jako přestupní stanici na vysněné cestě za svobodou západoněmecká velvyslanectví v Praze a Varšavě. Československo do té doby bylo jedinou zemí, kam mohli východní Němci cestovat bez víz. Koncem léta 1989 obsadili východní Němci v Praze západoněmecké velvyslanectví a snažili se touto cestou získat azyl. Situace v objektu byla stále méně únosná. Genscher jim pak 30. září oznámil výsledek jednání vlád obou německých zemí a tehdejší československé vlády Ladislava Adamce. Bylo dohodnuto, že tito občané budou z NDR vypovězeni a byl povolen jejich odjezd do západního Německa.