Lucemburk – Ministrům spravedlnosti evropské sedmadvacítky se dnes nepodařilo i kvůli odporu Česka shodnout na sjednocení pravidel pro rozvody v rámci zemí "sedmadvacítky". Uvedl to náměstek ministra spravedlnosti Tomáš Boček, který ČR zastupoval. Navrhované nařízení mělo rozšířit a zpřehlednit možnosti rozchodu pro dvojice tvořené občany různých národností či páry, které žijí v jiné než domovské zemi. Každý rok se v EU rozvádí asi 170.000 párů tvořených občany z různých států.
Jednotné rozvody v EU nehrozí
Většina států chtěla poměrně roztříštěné a rozdílné normy v jednotlivých státech sjednotit a vypracovat pravidla, která by určila, podle jakého práva by se zmíněné páry měly rozvádět.
Proti takovému kroku ale byly Švédsko, Nizozemsko a také ČR. Důvodem českého odporu je to, že obě komory českého parlamentu mají k navrhovaným změnám výhrady. Připadá jim totiž, že v této oblasti není třeba národní legislativy sjednocovat, neboť současná pravidla jsou dostatečná.
Nyní je to ale v praxi často tak, že ten z páru, který první podá návrh na rozvod, určí místo soudu, čímž pro sebe může získat určitou výhodu. Rozvodové právo se totiž v každé zemi liší - rozvést se v Irsku je mnohem složitější, než například ve Švédsku. Na Maltě se rozvést nedá vůbec.
Například pokud by se nyní rozváděl v ČR pár tvořený Čechem a Slovenkou, běžel by rozvod podle českého práva. Avšak pokud by šlo o slovenský pár, rozváděl by se podle slovenských norem i přesto, že by k rozvodu došlo v ČR. Problémem tedy je, že pravidla rozvodu se v každém státě liší a návrh to měl projasnit.
Úvahy o harmonizaci, alespoň mezi některými státy, nyní budou dál pokračovat. Jde o možnost takzvané posílené spolupráce. To je procedura, která dává možnost blíž spolupracovat a sbližovat normy jen mezi částí států unie, ačkoli jiné se k tomu nehodlají připojit.
Je docela možné, že vedení těchto jednání bude úkolem ČR, která se do čela unie postaví příští rok, čímž dojde k poněkud paradoxní situaci. „Kdyby to Francie nedotáhla do konce, tak bychom byli v poněkud obtížnější situaci, kdybychom vedli jednání o posílené spolupráci, na které bychom se s největší pravděpodobností neúčastnili,“ poznamenal Boček.