Irové řekli Lisabonské smlouvě NE

Dublin - Irská volební komise dnes potvrdila, že voliči v referendu rozhodli o zamítnutí reformní unijní smlouvy. Vůdčí představitel irských odpůrců Lisabonské smlouvy označil výsledky za velký úspěch. Zástupci irské vlády naopak se zamítnutím dohody nejsou spokojení. I zástupci institucí Evropské unie a další evropští politici vyjádřili nad výsledkem zklamání. Většina z nich se ale shoduje, že by ratifikační proces Lisabonské smlouvy měl pokračovat.

Jako jediní z 27 členských zemí hlasovali Irové o nové unijní smlouvě v referendu. O budoucnosti Evropské unie s 490 miliony obyvatel tak rozhodlo zhruba 1,6 milionu Irů, kteří přišli do hlasovacích místností. Referenda se tak zúčastnila nadpoloviční většina irských voličů. Ti dnes poměrem 53,4 ku 46,6 procentům rozhodli o tom, že unijní dohodu neratifikují. Komise oznámila, že proti smlouvě hlasovalo 862 415 voličů, zatímco pro bylo 752 451 hlasujících.

Aby Lisabonská smlouva platila, muselo by ji přitom schválit všech 27 členů EU. Otázkou tedy zůstává, zda Irským Ne celá smlouva končí, nebo zda unie vymyslí plán B, který by Lisabonskou smlouvu ještě oživil.

Irové smlouvě nerozuměli

Hlavním důvodem, proč v referendu Irové smlouvu odmítli, je podle redaktora Martina Řezníčka to, že voliči nerozuměli textu smlouvy a nevěděli tak, o čem hlasují. Dobrovolníci, kteří pracovali na informační kampani a po domech roznášeli letáky, říkali, že se setkávali s nezájmem. Irové vyjadřovali nespokojenost s tím, jak vláda o smlouvě informovala. Kampaň se zaměřila hlavně na to, aby donutila občany hlasovat pro. Nevysvětlila jim ale, proč by tak měli rozhodnout. Podle analytiků nedokázala vláda vyvracet argumenty odpůrců.

Irský premiér Brian Cowen požádal o čas pro nalezení řešení. Jeho země podle něj potřebuje „přestávku“, aby zjistila, co se stalo a proč a celou záležitost konzultovala s evropskými partnery.

Odpůrci Lisabonské smlouvy: Pátek 13. je šťastný den

Declan Ganley, který vedl tábor odpůrců, označil pátek 13. za velký den. Lidé prý plně pochopili, o čem hlasují. „Tohle je proevropská volba. Zvítězila demokracie a zodpovědnost,“ prohlásil Ganley. Vůdce opoziční strany Enda Kenny poté dodal: „Výsledek je jasný, lidé promluvili. Bylo to referendum. Dívejme se do budoucnosti a přemýšlejme o tom, jak se co nejlépe postarat o naši zemi a o to, aby zůstala součástí tohoto procesu.“

I odborníci se shodují na tom, že nyní záleží především na Irsku, jak se k celé věci postaví. Už příští týden se na summitu členských států EU bude jednat o dalším postupu. Pokud by došlo k tomu, že by unijní smlouvu zamítlo jenom Irsko, zřejmě by se tak tato země dostala v rámci unie do izolace. Pokud se ale k zamítnutí smlouvy přidají další země, zřejmě to bude skutečný konec Lisabonské smlouvy. V nejbližší době se má o ratifikaci rozhodovat ve Velké Británii nebo i v Česku. 

Jisté je zatím jen to, že Lisabonská smlouva nezačne platit 1. ledna 2009, jak se původně plánovalo. Dnešní irské NE je po Francii a Nizozemsku už třetím odmítnutím unijních reforem za poslední tři roky.  

Lisabonská reformní smlouva měla Evropu sjednotit a posílit. Upravit tak, aby to v unii fungovalo i při 27 členech. Okleštěná smlouva se narozdíl od zamítnuté Euroústavy nezmiňuje o vlajce ani hymně, unie by podle ní ale měla mít prezidenta a šéfa pro zahraniční politiku. Slibuje také lepší, jednodušší a hlavně rychlejší rozhodování, v mnoha oblastech ruší právo veta. Zmenšit se podle smlouvy musí taky Evropská komise, ze 27 by mělo zbýt 18 komisařů.