Bosna a Hercegovina míří do EU

Lucemburk - Evropská unie dnes podepsala stabilizační a asociační dohodu s Bosnou a Hercegovinou, která znamená vykročení k možnému budoucímu členství této balkánské země v Evropské unii.

Evropská unie jako jednu z klíčových podmínek pro podpis dohody požadovala, aby bosenský parlament schválil zákon o reformě etnicky rozdělené policie. To se stalo v dubnu po bezmála čtyřech letech bezvýsledných jednání.

EU chtěla dohodu s Bosnou a Hercegovinou původně podepsat již dříve, jenže tomu stály v  cestě technické překážky - čekalo se zejména na překlad dokumentu do všech 23 jazyků Evropské unie.

Podpisem stabilizační a asociační dohody se daná země zavazuje provést reformy v oblasti politiky, ekonomiky, obchodu a lidských práv. Má tak svoji legislativu přizpůsobit té evropské. EU předpokládá vytvoření zóny volného obchodu a nabízí finanční a technickou podporu.

Tento krok tak dává dané zemi potenciální šanci stát se členským státem. Dalším krokem, pokud o to stát požádá, je získání statusu kandidáta, s nímž už EU vyjednává konkrétní podmínky přístupu.

V této fázi je nyní Turecko, Chorvatsko, kandidátem je i Makedonie, ale přístupová vyjednávání ještě nezačala. Stabilizační a asociační dohodu mají podepsanou ještě Albánie, Černá Hora a Srbsko.

Bosnu tvoří muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Každá z těchto částí má své vrcholné orgány, nad nimiž stojí poměrně slabé společné instituce.

Bosna vznikla na základě mírové dohody z roku 1995. Ta ukončila více než tři roky trvající konflikt na bosenském území, při němž přišlo podle odhadů o život okolo 100 tisíc lidí.