Štrasburk - I když Irové v referendu zamítli Lisabonskou smlouvu, podle Evropského parlamentu má dál pokračovat ratifikační proces. Ve Štrasburku se na tom shodli předsedové nejsilnějších parlamentních frakcí. Proti byli ale někteří poslanci. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili kontroverzní směrnici o vracení nelegálních přistěhovalců.
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy
Například britští poslanci si oblékli mikinu s nápisem „respektujte irskou volbu“. Další politici pak namítali, že snahy o pokračování ratifikace jsou „arogancí nepředstavitelných rozměrů“. Podle nich by se totiž měl vyslyšet hlas Irů, kteří v referendu smetli Lisabonskou smlouvu pod stůl. K těmto názorům se přidal i český europoslanec Vladimír Železný.
José Barroso, předseda Evropské komise, ale namítl: „Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi.“ A většina poslanců mu dala za pravdu.
Na zasedání parlamentu pak zazněly názory, že by Evropa měla být více sociální. „Nemůžeme lépe zajistit mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu,“ uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz.
Barroso rovněž vyzýval, aby diskuse o Lisabonské smlouvě nezastínila další, neméně důležité problémy. Unie by se podle něj měla zaměřit na boj s rekordními cenami paliva či potravin. „Měli bychom pokračovat s našimi projekty, aby si lidé uvědomili, že Evropa je důležitější než kdy jindy,“ dodal.
Evropský parlament projednával i směrnici o migraci
Evropský parlament schválil kontroverzní směrnici o navracení nelegálních přistěhovalců. Tu kritizují ochránci lidských práv. V praxi znamená, že členské státy budou moci ilegální imigranty před vyhoštěním zadržovat až rok a půl ve speciálních zařízeních a opětovný vstup do země jim budou moci zakázat až na pět let. V Česku by se nová norma mohla týkat například lidí, kteří přijeli za prací ze zemí bývalého Sovětského svazu, avšak nemají k pobytu potřebné oprávnění.
Novou unijní normu kritizují nejen některé nevládní organizace, jako
například Amnesty International, ale při projednávání v parlamentu k ní
vyjádřili výhrady i někteří poslanci, především z řad levicových stran.
Podle nich je nepřijatelné zbavit svobody lidi, kteří nespáchali žádný trestný čin, jenom kvůli tomu, že jejich domovská země dělá často administrativní obstrukce s jejich návratem. „Je to hanba, urážka evropských hodnot,“ prohlásil italský komunista Giusto Catania.
Odpůrcům směrnice se taky nelíbilo, že cizinci po návratu do své domovské země nesmějí přijet do unie během dalších pěti let. „Když lidem zavřeme dveře, budou se do Evropy pokoušet dostat pokoutními cestičkami,“ uvedla Francouzka Hélene Goudinová ze skupiny Nezávislost a demokracie. Naopak Evropská komise návrh odůvodňovala tím, že je to preventivní vzkaz pro ostatní svět, že se do EU nevyplácí přicházet v rozporu se zákonem.