Praha - V sobotu krátce po půlnoci, přesně v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času, se z jara stane léto, a v České republice tak začne nejteplejší roční období. První letní dny budou podle meteorologů opravdu letní. Už v neděli by se teploty v České republice mohly přiblížit až k tropické třicítce. Teplotně nadprůměrných bude pravděpodobně i celých příštích 30 dní. Počátkem příštího týdne se sice mírně ochladí, teploty ale budou stále kolem 25 stupňů Celsia. Koncem týdne se opět budou blížit třicítkám.
Začátek astronomického léta přinese tropické teploty
V noci na sobotu by mělo být mezi 11 a 15 stupni Celsia. V sobotu 21 až 25 stupňů, na jihovýchodě až 28 stupňů Celsia. Po tropické neděli očekávají meteorologové příchod srážek, které mohou provázet i bouřky. Pršet by mělo především v pondělí, od úterý se bude opět vyjasňovat. Další srážky by měly přijít s koncem příštího týdne a s opětným oteplením. „Teplotní rekord o víkendu pravděpodobně nepadne. Teplota by musela překročit 36 stupňů Celsia,“ uvedla meteoroložka Alena Zárybnická.
V sobotu bude nejdelší den
Meteorologové sice za letní měsíc označují už červen, astronomické léto ale začíná až s letním slunovratem. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává nejdelší den. Slunce bude na naší obloze svítit 16 hodin a 22 minut nad obzorem a noc potrvá jen 7 hodin a 38 minut. Noci jsou v tomto období hodně světlé a úplně se během nich nesetmí.
„Slunce se dostává 63 stupňů nad obzor, což je vůbec nejvýše, kam může Slunce v našich zeměpisných šířkách vystoupat. Díky tomu nás v sobotu čeká nejdelší den,“ vysvětluje astronomka Lenka Soumarová ze Štéfánikovy hvězdárny v Praze.
Na obratníku Raka Slunce projde o letním slunovratu nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem. Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad naši krajinu do výšky „jen“ 280 kilometrů. Svítilo by oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je v červnu vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami.