Brusel - Ministři spravedlnosti evropské sedmadvacítky se na dnešním zasedání v Bruselu nedokázali shodnout na jednotných pravidlech pro rozvody mezinárodních párů. Část zemí se i tak pokusí normy sjednotit, ale jen mezi sebou, Česko mezi tyto země nepatří. Není nicméně jisté, zda se skupině podaří získat souhlas od většiny států, který je k takové spolupráci zapotřebí.
Evropská unie se pohádala o právní úpravu rozvodů
Cílem návrhu z dílny Evropské komise bylo vytvoření celounijní normy pro rozvody manželských dvojic tvořených občany různých národností či páry, které žijí v jiné než domovské zemi. V EU se zmiňovaných párů každoročně rozvádí kolem 170.000. Pro jejich rozchody ale neexistují společná pravidla, jaké právo se použije. Závisí na dané zemi, na základě čeho se bude pár rozvádět.
„Například Čech a Němka se budou rozvádět v Praze a otázka je, zda se smějí rozvést jen podle českého práva nebo i podle německého. Nebo další otázka zní, podle jakého státního práva se budou ve Švédsku rozvádět dva Češi,“ přiblížila celou problematiku zpravodajka ČT v Bruselu Eva Hrnčířová. Některé státy odmítaly myšlenku soudit podle jiného než svého práva a evropské země se nakonec nedohodly. Hlasování zablokovali Švédové, podle nichž je sjednocování národní legislativy v oblasti rodinného práva zbytečné. Ze stejného důvodu s normou nesouhlasili ani Češi.
Nejméně devět zemí, mimo jiné Rumunsko, Lucembursko či Slovinsko, se pokusí v harmonizaci rozvodového práva dál pokračovat, a to formou posílené spolupráce. To je procedura, která dává možnost blíž spolupracovat a sbližovat normy jen mezi částí států unie, ačkoli jiné se k tomu nehodlají připojit. Způsob spolupráce musí určit Evropská komise a schválit zbytek unie.
Koncept posílené spolupráce ještě nikdy využit nebyl. Pokud bude zmíněný krok schválen, mohl by vytvořit precedens pro spolupráci jen některých zemí i v dalších oblastech. „Posílenou spolupráci rozhodně nepovažujeme za optimální řešení,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Tomáš Boček, který dnes ČR v Bruselu zastupoval. Podle některých zemí by prý mohla vést k nastavení dvourychlostní Evropy a jejímu rozklížení na zájmové skupiny.