Severní Dakota (USA) - Letos 12. července usnuli ve službě všichni tři příslušníci amerického letectva, jejichž úkolem bylo zabezpečit zařízení se starými odpalovacími kódy raket s jadernou hlavicí. Američané sice tvrdí, že všechny kódy byly již předem deaktivovány, přesto tento za poslední měsíce již čtvrtý podobný incident v americkém raketovém systému vyvolal mnohé otázky ohledně zabezpečení jaderných zbraní.
Odborníky znepokojuje jaderná bezpečnost ve světě
Tři vojáci měli za úkol ohlídat jednu z nejdůležitějších součástí systému, staré kódovací zařízení vymontované z raketového sila nedaleko letecké základny Minot v Severní Dakotě. Kódovací zařízení zamkli do připravené schránky. „Procedura letectva přikazuje, aby byli na stráži vždy alespoň 2 ze 4 vojáků. V tomto případě 3 ze 4 mužů ve službě asi na dvě hodiny usnuli. Vyšetřování bylo plně na místě,“ řekl plukovník Dewey Ford.
Spící vojáci nebyli jediným incidentem
Zpráva vypracovaná odbornou komisí nakonec stanovila, že kódovací zařízení bylo celou dobu bezpečně uloženo v oblasti permanentně hlídané americkým letectvem, a proto nedošlo k významnému ohrožení. Během tohoto vyšetřování se však také objevil případ vojáka hrajícího na stráži mobilní videohru, nedostatečné kontroly a sledování vozidel pohybujících se po základně a nekompetentní reakci na falešný nepřátelský útok proti základně.
„Velitelství na neutěšenou situaci reaguje tak pomalu a laxně, až je to děsivé,“ řekl jeden z vyšetřovatelů, Hans Kristensen.
Omyly v americkém letectvu znepokojují
Na lehkou váhu nelze brát ani incident z 30. srpna 2007, kdy se ze stejné základny zvedl bombardér B-52 a v plánovaném přesunu letěl nad polovinou Spojených států. Neplánovaně přitom nesl několik jaderných hlavic o síle 150 kilotun. Zbraně byly sice zajištěny a v případě pádu letadla by nehrozil jaderný výbuch, rozhodně by však v případě neštěstí hrozil nezanedbatelný únik plutonia. Po zveřejnění zprávy z vyšetřování následovalo několik rezignací na vysokých postech letectva.
V roce 2006 také americká armáda omylem poslala více než tucet odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket na Tchaj-wan. Zarážející je, že chyba byla odhalena až v polovině roku 2007.
S hrozbou nukleárního programu Íránu, Severní Koreje a roztroušeného arzenálu bývalého Sovětského svazu se často diskutované jaderné zbraně Indie a Pákistánu zdají být bezproblémové, podle mnohých odborníků dokonce pro světovou jadernou situaci výhodné a stabilizační.
Menších nehod v civilní i vojenské oblasti neustále přibývá, většina zemí není schopná tento trend umenšit. Svět by neměl na rizika jaderných zbraní zapomínat - i po skoro dvaceti letech od konce studené války jsou stále obrovským rizikem.