Praha/Tokio - Podle zjištění japonských vědců je lidská genetická výbava získaná od rodičů minimálně z jedné poloviny odpovědná za délku života. Otázka stárnutí organismu ale zůstává souhrou řady dalších genů a životního prostředí. Podle Tomáše Zimy z ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je důležitější, než odvozovat délku vlastního života od rodičů, jednoduše dodržovat zdravý životní styl.
Recept na dlouhověkost? Stále platí stará dobrá rada "žít zdravě“
Geny nám mohou podle Zimy pomoci, ale nejsou samospasitelné. Pokud člověk zdědil daný gen od rodičů, zákonitě jej z části předá svým dětem, ovlivnit jej ale nedokáže. Italský badatel z boloňské univerzity Claudio Franceschi, který se na výzkumu podílel, informoval, že dlouhověkost je zřejmě dána genetickou výbavou a nedokáže ji negativně ovlivnit ani konzumace alkoholu či kouření. Například Francouzka Calmentová, která zemřela v roce 1997 v požehnaném věku 122 let, zavrhla cigarety teprve tři roky před svým skonem.
Geny neovlivníme, žijme zdravě
S tím však Zima nesouhlasí, upozornil na devastaci organismu silnou závislostí na alkohol i cigarety. Zároveň dodal, že japonští genetici zkoumali jen značně omezený počet dvou set padesáti lidí, zatímco v ostatních případech probíhají studie genů na vzorku tisíců až desetitisíců jedinců. „Sami autoři studie uvádějí, že zkoumaní lidé žili střídmě, neměli vysoký cholesterol, neměli cukrovku a neměli další rizikové faktory, které tělo ohrožují,“ podotkl Zima.
Podle Zimy dlouhověkost zaručí staré známé rady: zdravě jíst, dobře spát, sportovat a vyhýbat se stresu. Právě tím se řídil i čínský Mistr Lu Ťing-juan. Ten zemřel v roce 1933, krátce poté, co se oženil se svou čtyřiadvacátou ženou. V Číně je považováno za historickou skutečnost, že se narodil v roce 1677. Pokud je to pravda, bylo by mu v době jeho úmrtí 256 let. Když zemřel, měl dosud vlastní zuby a vlasy a ti, kteří ho znali, říkali, že ještě ve 200 letech vypadal na padesát. Podle Zimy však něco takového není možné.
Asijské národy přesto obecně patří mezi nejdéle žijící. Vedle Číňanů a Japonců patří mezi vitální část lidstva i kavkazské národy nebo Indové. U všech těchto národů je častou složkou jídelníčku rybí maso a zelenina, podle několika studií ovšem patří "rekordmani v žití“ mezi lidi mírně podvyživené.