Geny nám mohou podle Zimy pomoci, ale nejsou samospasitelné. Pokud člověk zdědil daný gen od rodičů, zákonitě jej z části předá svým dětem, ovlivnit jej ale nedokáže. Italský badatel z boloňské univerzity Claudio Franceschi, který se na výzkumu podílel, informoval, že dlouhověkost je zřejmě dána genetickou výbavou a nedokáže ji negativně ovlivnit ani konzumace alkoholu či kouření. Například Francouzka Calmentová, která zemřela v roce 1997 v požehnaném věku 122 let, zavrhla cigarety teprve tři roky před svým skonem.
Geny neovlivníme, žijme zdravě
S tím však Zima nesouhlasí, upozornil na devastaci organismu silnou závislostí na alkohol i cigarety. Zároveň dodal, že japonští genetici zkoumali jen značně omezený počet dvou set padesáti lidí, zatímco v ostatních případech probíhají studie genů na vzorku tisíců až desetitisíců jedinců. „Sami autoři studie uvádějí, že zkoumaní lidé žili střídmě, neměli vysoký cholesterol, neměli cukrovku a neměli další rizikové faktory, které tělo ohrožují,“ podotkl Zima.
Podle Zimy dlouhověkost zaručí staré známé rady: zdravě jíst, dobře spát, sportovat a vyhýbat se stresu. Právě tím se řídil i čínský Mistr Lu Ťing-juan. Ten zemřel v roce 1933, krátce poté, co se oženil se svou čtyřiadvacátou ženou. V Číně je považováno za historickou skutečnost, že se narodil v roce 1677. Pokud je to pravda, bylo by mu v době jeho úmrtí 256 let. Když zemřel, měl dosud vlastní zuby a vlasy a ti, kteří ho znali, říkali, že ještě ve 200 letech vypadal na padesát. Podle Zimy však něco takového není možné.
Asijské národy přesto obecně patří mezi nejdéle žijící. Vedle Číňanů a Japonců patří mezi vitální část lidstva i kavkazské národy nebo Indové. U všech těchto národů je častou složkou jídelníčku rybí maso a zelenina, podle několika studií ovšem patří "rekordmani v žití“ mezi lidi mírně podvyživené.
