Raketoplány v NASA končí, vystřídá je vesmírná loď Orion

Houston (USA)/Praha - Americký Národní ústav pro letectví a astronautiku (NASA) plánuje nejpozději do roku 2015 vyřadit z vesmírného provozu raketoplány. Nahradit je má moderní kosmická loď Orion, která spojí nejnovější technologie s osvědčenými principy svého předchůdce Apolla. V hledáčku NASA zůstává nadále Měsíc s možností vybudování základny, vedou se diskuse o letech na Mars.

Nová vesmírná loď Orion nazývaná „sofistikované Apollo“ měla k mezinárodní vesmírné stanici původně odstartovat v roce 2013 nebo 2014. Kvůli nedostatku peněz se ale předpokládá, že bude start o rok odložen. Orion bude fungovat na astronautických principech z 60. let, změní se však technické podmínky.

„Sofistikované Apollo“ klade velký důraz na bezpečnost

21 minut
Milénium
Zdroj: ČT24

„Apollo poháněl motor Saturn na kapalný kyslík a vodík. Dnes se počítá s tím, že Orion vynese Aries na pevné palivo. Bude využívat nové vylehčené materiály, které umožní, aby konstrukce byla lehčí - tím se umožní další možnosti obsadit loď vědeckými experimenty. Bezpečnější bude z hlediska startování i provozu raketového motoru, vyžaduje to ale pokročilejší chemii,“ řekl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

A právě bezpečnost je také jeden z hlavních důvodů, proč Američané od raketoplánů upouštějí. Stroje užívané již od roku 1981 jsou sice podle vědců symbolem dobývání vesmíru přelomu tisíciletí, přepravní kabina pro posádku je však pod konstrukcí lodě a hrozí odtud nebezpečí. NASA se proto vrací k metodě, kterou stále využívají ruské Sojuzy: nejvyšším bodem bude dopravní loď.

Raketoplány „půjdou do důchodu“ kvůli Rusku později

Raketoplány přitom měly být z provozu původně vyřazeny již za dva roky v roce 2010. V tu dobu ovšem Američané novou technologií disponovat nebudou, a obsluhu vesmírné stanice by zajišťovali pouze Rusové. Podle publicisty Karla Pacnera proto Američané vzhledem k vyostřujícím se vztahům s Ruskem začínají přemýšlet o tom, že by prodloužili životnost alespoň dvou raketoplánů, které by stanici obsluhovaly v případě, že by došlo s Moskvou k výrazným nedorozuměním.

Americké plány ale jdou ještě dál. Počítají s tím, že v dohledné době dvaceti let vybudují na Měsíci ve spolupráci s Japonskem, Kanadou a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) stálou vesmírnou základnu. Diskutuje se také o tom, že v horizontu let 2030-2032 by letěli první lidé na Mars. Zde je však vedle technických komplikací i závažný problém psychiky šestičlenné posádky, která by spolu jen v malém prostoru kosmické lodi pobývala osm měsíců - tak dlouho totiž trvá cesta na čtvrtou planetu Sluneční soustavy.

  • NASA zdroj: NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/113/11238.jpg
  • Raketoplán Atlantis zdroj: NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/103/10261.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 17 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...