Paříž - Francouzi se bouří proti rozsáhlé policejní evidenci veřejně činných osob. Politická policie, známá pod názvem Renseignements généraux, je ve Francii velice aktivní od začátku Páté republiky, tedy od roku 1958. Do parlamentu teď míří zákonná úprava, která by policistům umožnila vytvořit obsáhlou databázi veřejně činných Francouzů. Má obsahovat údaje mj. o jejich sexuální orientaci, prodělaných nemocech nebo soukromých zálibách.
Francie se bouří proti rozsáhlé evidenci osob
Petici proti databázi Edvige podepsalo už sto tisíc osob a 700 nejrůznějších organizací. Postupně se od nápadu založit „Hedviku" odvracejí členové vládního kabinetu i sám prezident Nicolas Sarkozy.
Celý problém vznikl počátkem léta, když francouzská vláda sjednotila dvě služby kontrarozvědky v jednu a znovu stanovila pravidla pro evidenci určitých osob. Sloučily se tak dva typy seznamů.
Seznamy shromažďují informace o lidech, kteří se ucházeli o funkci, zastávali ji či ještě ji vykonávají v úřadech, politice, odborech, společenských či dokonce náboženských organizacích.
Nově je do seznamů sledovaných osob souběžně zařazen i jednotlivec či organizace, u kterých hrozí, že dříve či později „naruší veřejný pořádek“.
Podle bojovníků za lidská práva stačí, aby byl hráč pétanque zároveň městský radní nebo aby mělo 13leté dítě kamarády, kteří počmárali zeď, a dostanou se na seznam Edvige.
Národní konfederace pro bydlení se ptá, jak bránit osoby, kterým hrozí nespravedlivé vyhoštění, když jejich obhájci se rázem ocitnou na seznamech podezřelých osob jen pro to, že jsou občansky aktivní.
V evidenci, do které mohou nahlížet mimo příslušníků kontrarozvědky také vyšetřovatelé či četníci a zvlášť pověření státní úředníci, mají být záznamy také o etnickém či rasovém původu, příslušnosti k odborům, zdraví či sexuálních zvycích. Nikdo přitom nedokáže vysvětlot, proč se posledně zmíněný údaj vůbec zkoumá a zaznamenává.
Jiné hlasy také vyjádřily obavy z propouštění z práce či odmítání pojištění u osob, o kterých se bude vědět, že jsou HIV pozitivní.