Petrohrad - Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes prohlásil, že éra americké ekonomické dominance je u konce. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou novinářům také řekl, že svět potřebuje spravedlivější finanční systém. Oba politici se dnes sešli v Petrohradě, aby projednali hlavně otázky německo-ruských vztahů, postoje ke Gruzii nebo napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Moskvou.
Medveděv: Americká dominance je u konce
Medveděvův výrok souvisí s daleko agresivnější politikou Ruska, kterou vyhlásilo v poslední době. „Rusko se profiluje jako nová velmoc, která zdůrazňuje, že dosavadní pořádky, ať už politické či ekonomické, nemohou být dominovány jen jednou zemí,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Merkelová pokárala Rusko za Gruzii
Merkelová po rozhovoru odsoudila ruský postup během kavkazské krize. „Na situaci na Kavkaze nemáme stejný názor. Nepovažujeme reakci Ruska v tomto konfliktu za přiměřenou. Musíme teď obnovit vzájemnou důvěru,“ řekla kancléřka novinářům. Dodala, že byl vypracován šestibodový plán, který se teď postupně realizuje. Dalším krokem musí podle ní být určení role pozorovatelů OBSE v zóně konfliktu.
V narážce na snahu Gruzie vstoupit do NATO Merkelová uvedla, že to je otázka rozhodnutí každé země. Medveděvovi také vzkázala, že pro Západ nemůže být územní celistvost Gruzie předmětem žádného jednání. Podle agentur tak nepřímo Moskvě vyčinila za to, že uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, dvou gruzínských separatistických regionů.
„Máme na programu také celou řadu dalších otázek, které se týkají podobných možných konfliktů. Musíme o nich preventivně hovořit, jde o Podněstří, Moldavsko, Kosovo, Bosnu a Hercegovinu a další,“ řekla. Témata schůzky se ale nesla spíše v ekonomickém duchu. Německo je totiž největším obchodním partnerem Ruska. Medveděv vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Ruskem a Německem jsou faktorem stability celého euroatlantického prostoru. „Nehledě na vznikající rozpory, chápeme zájmy druhých a bereme na ně ohled,“ řekl šéf ruského státu.
Na programu rozhovorů byla i otázka politické podpory rusko-německého konsorcia Nord Stream, které plánuje výstavbu plynovodu na dně Baltského moře. První plyn by prý mohl z Ruska do Německa proudit už v roce 2011.