Brusel - Studie iniciovaná Evropskou unií určila například ztráty způsobené roční nešetrnou těžbou dřeva na 2 až 5 trilionů (milionů milionů) dolarů. Cena vychází z ocenění služeb, které lesy poskytují: Především čištění vzduchu a vody, nebo absorbce oxidu uhličitého.
Světová ekonomika ztrácí více peněz ničením přírody než současnou krizí
Studie vedená ekonomy z Deutsche Bank potvrdila Sternovu zprávu o ekonomice klimatické změny, kterou v roce 2007 vypracoval lord Stern z Brentfordu pro britskou vládu. Studie již prošla řadou čtení a analýz na probíhajícím Světovém kongresu ochrany přírody v Barceloně. Většina odborníků s jejími závěry souhlasí a říká, že je na čase přičíst současnému chování lidstva k přírodě jasný přímý vliv na ekonomiku.
Pro porovnání podle ekonomů přišel svět skrze krizi na Wall Street o 1 až 1,5 milionu milionů dolarů. Zároveň však pravidelně přichází o mnohem více skrze zdroje uložené v přírodním bohatství - nejméně 2 triliony ročně.
Základním principem studie je jasná rovnice: Se ztrátou například lesů se ztrácí doposud zdarma poskytované služby. Ty musí lidstvo nějak nahradit (novou výsadbou, budováním nádrží, restrukturalizací hospodářství, úpravami krajiny a v neposlední řadě i vývojem způsobů jak bojovat proti skleníkovému efektu). Největší dopad má navíc tato „přírodní ekonomická krize“ na nejchudší země, jejichž situace se tak zhoršuje, protože při plenění přírody více ztrácí než získávají.
Konečné výsledky by studie měla přinést v roce 2010, kdy bude zbývat ještě několik let do doby, než klimatická změna propukne naplno. Už nyní se však ukazuje, že kromě mizení lesů je obrovským problémem pro ekonomiku i ztráta biodiverzity, která přináší například přemnožení škůdců nebo rozšiřování nemocí.