Washington - Americké prezidentské volby jsou vždy v úterý následujícím po prvním listopadovém pondělku. Stejně tomu bude i letos. Američané tak 4. listopadu rozhodnou o tom, zda se novým šéfem Bílého domu stane demokrat Barack Obama, nebo republikán John McCain. Volební klání se pak definitivně zastaví až 20. ledna 2009, kdy bude nový americký prezident inaugurován a ujme se úřadu.
Úterý 4. listopadu - den, kdy Američané rozhodnou o novém prezidentovi
Američané volí prezidenta na čtyřleté období a jeden kandidát se může stát prezidentem maximálně dvakrát. Volby probíhají z formálního hlediska nepřímo, ale v konečném důsledku vlastně téměř přímo. Lidé svými hlasy sice vyjadřují podporu tomu kterému prezidentskému kandidátovi, ale z voleb vzejdou přímo tzv. volitelé (electors) a ti teprve oficiálně hlavu státu odhlasují a posléze jmenují.
Volitelé daného státu však v podstatě pouze jednomyslně schválí volební výsledek své země. To následuje v pondělí po druhé středě v prosinci (letos to bude 15. prosince) a kopíruje výsledky voleb, i když volitelé nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta nebo podle stranických preferencí. Tohoto práva ovšem využívají jen výjimečně. Oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2009. Nový prezident bude inaugurován 20. ledna 2009, kdy se ujme funkce (do té doby je u moci předchozí administrativa).
Jak probíhá hlasování
Metod hlasování existuje více a každý stát si to zařizuje po svém. Na klasické volební urny a papírové lístky tu však v podstatě můžete zapomenout. Někteří hlasují pomocí přístroje, do kterého vhodí označený lístek, který je pak digitálně zpracován, jiní zaznamenají svůj hlas prostřednictvím počítače s dotykovou obrazovkou. Dalším způsobem je hlasování pomocí děrných štítků nebo pákových přístrojů. Ve státě Oregon oproti tomu volí výhradně korespondenčně.
Oficiálním termínem voleb je vždy úterý následující po prvním listopadovém pondělku, ale dá se volit v některých případech i v předstihu, případně si své občanské právo splnit předem využitím poštovní metody.
Volební místnosti se budou otevírat v poledne postupně podle časových pásem od východu k západu a ve stejném pořadí se rozjede (od jedné hodiny po půlnoci) sčítání hlasů. Hlasy jsou spočítány a obvykle 12 hodin po uzavření volebních místností jsou známy předběžné výsledky.
O prezidentovi nakonec rozhodne sbor volitelů
Celkový počet volitelů je 538 a odpovídá počtu členů obou komor Kongresu. Volitelé tvoří sbor volitelů, kde každý má jeden hlas, v celkovém počtu 538 (včetně tří hlasů za federální distrikt - District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas). K vítězství je třeba získat nadpoloviční většinu, tedy 270 hlasů.
To, kolik volitelů zastupuje daný stát, je pak úměrné jeho lidnatosti (např. Kalifornie jich má 54, což je nejvíc ze všech). V rámci státu stačí kandidátovi získat prostou většinu hlasů a tím získá na svou stranu hlasy všech volitelů z celého státu. Důsledkem takového systému může pak být i to, co se stalo při posledních volbách v roce 2000, tj. že zvítězí politik, pro kterého hlasovalo v absolutním počtu méně lidí, jelikož volební účast byla v různých oblastech různá.
Pokud žádný z kandidátů nezíská většinu, volí prezidenta Sněmovna reprezentantů ze tří nejúspěšnějších kandidátů absolutní většinou, přičemž každý stát zastoupený ve sněmovně má právo jednoho hlasu. V případě úmrtí prezidenta v době mezi volbou a inaugurací se prezidentem stává zvolený viceprezident.
Kromě prezidenta se 4. listopadu budou volit i všichni poslanci a třetina senátorů Kongresu USA, členové parlamentů jednotlivých států, místní soudci, šerifové, starostové, členové městských rad, školních výborů a mnoho dalších funkcí. V řadě států se uskuteční rovněž místní nebo státní referenda.
Klíčovou roli sehrají nerozhodnuté státy
Při volbě prezidenta zřejmě sehrají klíčovou roli především nerozhodnuté státy, z nichž nejvíce volitelských hlasů má Florida (27), Pensylvánie (21) a Ohio (20). Právě v Ohiu se rozhodly volby před čtyřmi lety (zvítězil zde George Bush). Žádný republikán se nedostal do Bílého domu, aniž by zvítězil v Ohiu. Sporné výsledky na Floridě zase rozhodly volby v roce 2000. Před čtyřmi lety zde poměrem 52:47 procentům zvítězil Bush. Významnou roli ve volbách sehraje i Colorado (9 volitelských hlasů), Indiana (11), Missouri (11), New Hampshire (4), Nové Mexiko (5), Nevada (5), Severní Karolína (15), Virginie (13) a Wisconsin (10).
- Hlasování ve Spojených státech autor: ČT24, zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/497/49676.jpg
- Sbor volitelů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/500/49999.jpg
- Bílý dům autor: Wikipedie, zdroj: Wikipedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/267/26618.jpg
- Volby v USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/502/50145.jpg