Praha - Čeští vědci zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže. Embryonální kmenové buňky jsou zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu.
Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk
„Vzali bychom buňky od daného pacienta, svým způsobem bychom je vrátili na počátek tak, aby byly stejné jako buňky v embryu, pak je namnožili a otočili přesně tím směrem na buňky, jaké pacient potřebuje,“ popsal význam objevu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Říká se tomu zvrátit osud buňky, laicky řečeno vědci nyní umějí starou buňku omladit až do věku lidských embryí. Stačí vložit tři nebo čtyři uměle vyrobené geny do šroubovice DNA v buňce.
Etický problém - ničení embryí - odpadá
Embryonální kmenové buňky pro mnoho vědců představovaly největší naději, jak získat „náhradní díly“ dokonale slučitelné s organismem lidí trpících nemocemi jako diabetes a Parkinsonova choroba či odsouzených k nehybnosti zraněním míchy. Problémem ale bylo, že se při jejich získávání ničily lidské zárodky, proti čemuž se ostře staví například římskokatolická církev.
Jana Křížová z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd uvedla, že výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již diferencovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a „přinutit“ je, aby se vrátily zpět do tzv. pluripotentního stavu, tedy stavu velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu.
Nová technologie bude hledat léčebné postupy
Novým postupem bude možné připravit kmenové buňky pacientů s různým typem onemocnění včetně vrozených nemocí, uvedla Křížová. Technologie podle ní umožní studovat příčiny onemocnění a hledání léčebných postupů.
Za osvojením si nové technologie stojí vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumný ústav živočišné výroby ministerstva zemědělství, jehož šéfem je Tibor Moško. Oba týmy jsou sdružené v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, a jako první v České republice se nyní připojily k několika světovým laboratořím zvládajícím tento postup.
Kmenové buňky obnovují krevní oběh