Německý ekonomický týdeník WirtschaftsWoche tvrdí, že se mu podařilo získat jako vzorek cédéčko s údaji o 1,2 milionu lidí. Jde zřejmě o zatím nejzávažnější doklad obrovského rozsahu nedovoleného šíření osobních údajů v Německu. Na černém trhu se přitom nabízejí údaje o celkem 21 milionech německých občanů za téměř 12 milionů eur (308 milionů korun). Kromě data narození obsahují záznamy bankovní spojení včetně čísel účtů a směrových kódů bank, v některých případech dokonce o majetkových poměrech osob.
Stopy vedou ke call centrům a do Švýcarska
Německý magazín předal získané datové záznamy státnímu zastupitelství v Düsseldorfu, které má zjistit, kolik bankovních kont se skutečně dostalo do oběhu. První stopy vedou k menším provozovatelům takzvaných call center, které například pro velké telekomunikační firmy, energetické společnosti a poskytovatele kabelového televizního připojení získávají nové zákazníky. Kromě toho se ve Švýcarsku údajně hackeři vloupali do databází, které obsahují podobné údaje, uvedl publicista Jaroslav Šonka.
V Německu existuje zhruba 5000 call center, přičemž například telefonní společnosti jim platí 100 eur za uzavření nové zákaznické smlouvy a 50 eur za její prodloužení. Externě najatí provozovatelé call center dostávají od velkých společností některé osobní údaje. Nezřídka si najaté společnosti „přikupují“ další data, a to ne vždy legálním způsobem, a dále s nimi obchodují. „I špatně placení spolupracovníci zejména menších call center si zjevně přilepšují ke svému platu tím, že údaje o adresách kopírují a na vlastní triko je dále prodávají osobám v pozadí,“ píše WirtschaftsWoche.
V Česku byl zákon na ochranu osobních dat přijat v roce 2000. Úřad pro ochranu osobních údajů má kontrolovat, kdo a proč osobní údaje shromažďuje.
