Ženeva - Ve švýcarské Ženevě dnes začne další kolo rusko-gruzínských rozhovorů o budoucnosti gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Právě spory o Jižní Osetii vedly v srpnu k válečnému konfliktu, v jehož rámci oba regiony vyhlásily nezávislost. Tbilisi ji ale odmítá uznat. Předchozí jednání se ve Švýcarsku konalo 19. listopadu, kdy se účastníci konfliktu poprvé sešli, byť odděleně. Spojené státy tento fakt označily za pozitivní posun a připomněly, že první říjnový pokus o setkání Rusů s představiteli separatistických republik skončil krachem. Nicméně ani od dnešního jednání nelze podle redaktora Českého rozhlasu 6 Libora Dvořáka očekávat nějaký zvláštní posun.
Komentátor Dvořák si totiž není jist, zda je možné v Ženevě dosáhnout nějakého pokroku, neboť právě včera odevzdali v hlavních městech obou separatistických republik své pověřovací listiny velvyslanci Ruské federace. „Myslím si, že to byl signál směrem do Ženevy, že Rusko tak na stavu, který vznikl po 8. srpnu letošního roku, nehodlá nic podstatného měnit,“ dodal Dvořák v rozhovoru pro ČT.
Severoatlantická aliance nedávno oznámila, že podmínečně obnoví jednání s Moskvou. Podle Dvořáka tento fakt neznamená přílišné oteplování vzájemných vztahů. Nicméně NATO musí postupovat rozumně a nemůže, jak by někteří chtěli, nechat Rusko v izolaci. „Tohle heslo o postupném obnovování jednání na velvyslanecké úrovni je takovým východiskem z nouze. V žádném případě to ale nevypadá na to, že by Západ chtěl Rusko izolovat, a to i přesto, že ten konflikt se podle mého názoru dostane do fáze takového zmrazeného konfliktu typu podněsterkého nebo karabašského,“ komentuje postup NATO Dvořák s tím, že nakonec se Tbilisi ocitne před problémem či nezbytností obě ty separatistické republiky s těžkým vědomím pustit na svobodu či dokonce připustit jejich připojení k Rusku.
Vztahy mezi Ruskem a Gruzií jsou na bodu mrazu po srpnovém vojenském střetu, kdy Tbilisi vyslalo do proruské Jižní Osetie armádu. Rusko gruzínské vojáky z oblasti ale opět rychle vytlačilo. Nyní na dodržování příměří podél bývalých takzvaných nárazníkových zón dohlíží pozorovatelská mise Evropské unie.
