Takzvaný atlantický výměník začíná v subtropické oblasti jižního Atlantiku, kde se voda hodně odpařuje a je nahrazována studenou vodou proudící středním patrem od Antarktidy. U rovníku se tato voda otepluje a odpařuje, čímž se zvyšuje její slanost a voda klesá do hloubek a putuje do severního Atlantiku, kde odevzdá teplo, tím ztěžkne a v hloubce putuje podél dna Atlantiku zpět.
Oslabení tohoto proudění v posledních letech vyvolalo obavy z dalekosáhlých klimatických změn v Evropě, v jejíž severozápadní části je díky němu podstatně tepleji než na stejné šířce v Americe. Za možnou příčinu oslabení se označovalo oteplování planety, v jehož důsledcích klesá slanost a hustota vody v oceánech, což cirkulaci proudů narušuje.
Výměník zesílil prý jen dočasně
Vědci však nyní zjistili, že v zimě na přelomu let 2007 a 2008 cyklus v Atlantiku zesílil. Studie vychází z pozorování tzv. hluboké konvekce. V uplynulých šesti letech ji naměřili v menších hloubkách (700 až 1100 metrů), což mohlo být považováno za známku globálního oteplování. Letos jev konvekce sledovali ve dvou oblastech v Labradorském moři a v Irmingerově moři mezi Islandem a Grónskem a zpozorovali ji i v hloubce 1800 metrů.
Vědci podle studie soudí, že nové zesílení "hluboké konvekce" mohlo být vyvoláno mimořádně studenými teplotami v severním Atlantiku během minulé zimy a přítomností vrstvy studené a málo slané vody na povrchu Labradorského moře. IFREMER ale zdůraznil, že je "víc než pravděpodobné, že v dlouhodobém výhledu hluboká konvekce oslabí, bude-li globální oteplování pokračovat stejným tempem jako nyní".