Nanovlákna jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas, jejich využití je ale všestranné. Od vzduchových a vodních filtrů, přes tkáňové a kostní implantáty až po supertvrdé povrchy ve stavebnictví. „Představte si, že byste byli v době kamenné a někdo by přinesl železo. Dnes se z něj dá dělat téměř všechno, a to je asi paralela k nanovláknům, která proniknou do každé oblasti lidské činnosti,“ myslí si Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci.
Nový obor budou vyučovat i odborníci z Akademie věd
Reportáž Lucie Pokorné
Liberečtí vědci vynalezli před pěti lety jako první na světě stroj na průmyslovou výrobu nanovláken. Vývoj ale stále pokračuje a ucelená výuka chybí. Technická univerzita proto na podzim takový obor pro 40 studentů otevře.
Nový studijní program budou vyučovat odborníci ze čtyř fakult Technické univerzity a také vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd, díky nimž se studenti zapojí i do výzkumu. „Vybrali jsme špičkové kapacity. Jsou to lidé, kteří mají velkou zkušenost a mezinárodní renomé,“ tvrdí Eduard Hulicius z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nanomateriál našel využití i v medicíně
V poslední době se liberečtí vědci zaměřili na využití nanomateriálů také v medicíně. Na strojní fakultě například potahují implantáty tenkou vrstvou nanovláken, díky které se zranění rychleji hojí.
Nový obor je v rámci celé Evropy ojedinělý. Výuka začne v říjnu a Technická univerzita očekává, že vzbudí zájem i v zahraničí.
