La Paz - Bolívie je v poslední době rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, za tři dny ji totiž čeká referendum o nové ústavě. Dokument může výrazně překreslit směřování celé země, obsahuje např. pasáž o možnosti znovuzvolení prezidenta Evo Moralese. Zatímco chudší západ je pro přijetí, bohaté východní provincie proti změnám zásadně protestují.
Bolívii čeká referendum o nové ústavě
„Co nám zatím prezident řekl? Že by rád zůstal ve svém úřadě. A že bude prezidentem na základě vládního nařízení. Kdo jsou ti, kteří zůstávají pořád hlavou státu a vládnou díky výnosu? Diktátoři jako Fidel Castro a jemu podobní nebo venezuelský prezident Chavéz, kterým se Morales inspiruje,“ protestuje proti nové ústavě guvernér provincie Beni Ernesto Suaréz. Morales by v případě svého znovuzvolení vládnul dalších šest let.
„Chci změnu stejně jako většina lidí, ale jsem hluboce přesvědčen, že nová ústava sepsaná národní vládou neznamená trvalou změnu. Je to podvod na zemi i její lid,“ vysvětluje svůj postoj guvernér provincie Tatina Mario Cossio.
Odmítavé hlasy se ozývají hlavně z východních provincií, které jsou díky velkým nalezištím zemního plynu nazývány „bohatým půlměsícem Bolívie“. Připravený dokument totiž řeší i ožehavou otázku rozdělení bohatství mezi východ a západ země na základě principu solidarity. Nerostné bohatství se stává vlastnictvím všech a stát je bude rozdělovat podle kolektivního zájmu.
Půdu bohatých dostanou chudí
„Pokud nová ústava začne platit, vznikne úplně nový stát založený na rovnosti. Všichni budou mít stejná práva, stejné povinnosti a stejné možnosti,“ horuje pro ústavu prezident Morales. Ústava obsahuje i doložku, proti které protestují velkostatkáři. Říká se v ní, že jeden člověk může vlastnit půdu o maximální rozloze 10 000 hektarů. Zbytek půdy by byl přerozdělen chudým občanům.