Moskva - Ruská pravoslavná církev poprvé v novodobých svobodných dějinách volí patriarchu. O víkendu sbor pravoslavných biskupů jmenoval tři kandidáty a dnes má prozatímní synod začít hlasovat pro jednoho z nich. Nezíská-li dnes večer v prvním kole žádný z uchazečů přes polovinu hlasů, dva nejsilnější postoupí do dalšího kola. Šestnáctý patriarcha má nahradit Alexije II., který stál v čele církve od roku 1990 a loni v prosinci zemřel.
Ruská pravoslavná církev dnes volí nového patriarchu
Třemi kandidáty na patriarchu jsou metropolité Kirill, Kliment a Filaret, v případě prvních dvou jde o jedny z nejmladších ruských pravoslavných biskupů, připomněl moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka. Kirillovi je 62 let, Klimentovi dokonce ještě o tři roky méně, 73letý Filaret je z uchazečů nejstarší. Patriarcha musí být starší 40 let, mít vyšší duchovní vzdělání i zkušenosti s řízením biskupství.
Volby patriarchy se od předchozích liší tím, že poprvé v dějinách ruské pravoslavné církve se plnoprávným kandidátem může stát i občan cizího státu, tedy nejen z Ruska, ale i z Ukrajiny, Moldavska, Běloruska, Německa a dokonce Japonska. Nového patriarchu zvolí více než 700 delegátů velkého církevního sněmu ze 64 zemí světa, který začíná dnes a má trvat do čtvrtka. Nástupce Alexije II. se funkce ujme v neděli 1. února.
Favoritem volby je Kirill, který dočasně stojí v čele pravoslavné církve od smrti Alexije II. Při nedělním hlasování ho podpořila skoro polovina biskupů. Sněm si také může zvolit vlastního kandidáta, konečný výsledek tak podle ruských médií může ještě ovlivnit i to, ke komu se přikloní ukrajinští delegáti tvořící skoro třetinu sněmu. Pokud se kandidátem sněmu stane ukrajinský metropolita Onufrij, Kirillovy vyhlídky na vítězství prý už nebudou tak jednoznačné a rozhodovat se bude ve druhém, případně i ve třetím kole hlasování.
Ruská pravoslavná církev prožila v 90. letech renesanci a je jakousi nositelkou morálních a tradičních hodnot ruské společnosti. Kirill je v zahraničí vnímán jako tvář ruské pravoslavné církve a je také nejznámějším a nejoblíbenějším prelátem. „Je to člověk, který má zkušenosti se zahraničními církvemi, jezdil často do zahraničí. Možná chce ruská církev jeho kandidaturou naznačit, že by se ráda více otevřela dění v Evropě a ve světě,“ řekl ve Studiu 6 kancléř pravoslavné církve v ČR Josef Hauzar.
S Kirillem se spojují především naděje na zlepšení vztahů s katolickou církví. Převratné změny od něj ale podle Pazderky očekávat zřejmě nelze. Soupeření Kirilla a metropolity Klimenta podle týdeníku Newsweek provázela první opravdová a velmi ostrá předvolební kampaň v dějinách ruské pravoslavné církve. Nový patriarcha povede 165 milionů věřících a bude například rozhodovat o vztazích s Kremlem. Napětí ve spojení trůnu a oltáře ale zůstává velkým dilematem pravoslaví i do budoucna.
GALERIE
Metropolita Kirill