Vídeň - Světová hospodářská krize komplikuje i likvidaci chemických zbraní. Do roku 2012 se je zřejmě nepodaří zničit, tento rok je přitom nejzazším termínem, který pro odstranění tohoto druhu zbraní stanovila Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení z roku 1992. Podle ředitele Organizace pro zákaz chemických zbraní Rogelia Pfirtera je chemické odzbrojení velmi nákladné, především kvůli ekologické zátěži. "Řekl bych, že Spojené státy bude stát desítky miliard dolarů a Rusko několik miliard dolarů. Finanční krize nám určitě nepomohla."
Státy nemají kvůli krizi peníze na chemické odzbrojení
Celosvětově se zatím podařilo zničit 43 procent všech známých chemických zbraní. Navíc bylo 65 procent továren na jejich výrobu nenávratně změněno tak, aby byly využitelné pro mírové účely. Podle expertů je potvrzené, že své zásoby zbraní výrazně omezily i dvě zbrojní supervelmoci, tedy USA a Rusko. To prý zlikvidovalo asi 30 procent svých zásob, Spojené státy dokonce 58 procent. A oba státy ujišťují Organizace pro zákaz chemických zbraní, že jsou odhodlány do roku 2012 zničit celý arzenál.
Zlikvidovat chemické zbraně se zavázalo 186 zemí. Pfirter dnes vyzval i zbývající země, mezi něž patří například Severní Korea, Somálsko, Egypt, Izrael či Sýrie, aby se k úmluvě připojily. Podle něj není strategický důvod pro držení chemických zbraní, protože nemají jiný účel než terorizovat obyvatelstvo.
Naposledy byly chemické zbraně podle agentury Reuters prokazatelně využity v roce 1988, kdy iráčtí vojáci na rozkaz tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna zaútočili plynem proti Kurdům a zabili desítky tisíc lidí.