Peking - Čína postupně mění přístup k handicapovaným lidem. Zatímco dřív byli spíše izolováni od společnosti, teď se začleňují. Třeba za pomoci dvou nových projektů, kavárny a výrobny obálek, které zmapoval zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler. Problém, jak se postavit k handicapu, ale není prý způsoben opomenutím režimu, je v předsudcích lidí a rodin.
Čína mění přístup k postiženým
Restaurace pro Čaa
Život dvaačtyřicetiletého Čao Tung-jüe se točí kolem jeho mentálně postiženého syna. Jako mladík Čao postiženými opovrhoval, dnes jim všemožně pomáhá. Před pár lety si všiml, že jeho syn má pohybový talent a naučil ho plavat. Dnes osmnáctiletý Ťiou-ťiang pak v roce 2007 vyhrál Světové letní hry pro postižené. „Nebylo to lehké, ale tatínek mi řekl, že musím vyhrát, že musím získat medaili. Tak jsem zaplaval a dostal ji,“ chlubí se.
Čao pro svého syna před dvěma rokyotevřel restauraci. Péče o handicapované je v Číně stále v kolébce, země nemá dost pečovatelských zařízení a jeho syn seděl celé dny doma. Dnes tady Čao zaměstnává osm mentálně postižených číšníků. Z přetrvávajících stereotypů viní rodiče. „Největší překážkou jsou stále samotné rodiny. Mnozí z rodičů, které jsem potkal, nechtějí, aby lidé věděli, že mají mentálně postižené dítě. Cítí se nesví, když mají s takovým dítětem vyjít třeba ke známým,“ přibližuje čínskou realitu otec postiženého.
I vláda mění kurz
Změněný přístup k postiženým shora může dokazovat továrna na obálky. Zařízení dotuje čínská vláda. Jde o úplně nový program a jen vloni v Pekingu vyrostlo 51 podobných zařízení. V Číně teď taky funguje 361 speciálních škol. Vychovatelé z výrobny obálek chválí současnou vládu, že dává na péči o mentálně postižené víc peněz. Jenže zakladatel moderní Číny Mao Ce-tung je považoval za zbytečné břemeno společnosti a jeho vliv je citelný dodnes.
„Když jsme otevřeli, naši svěřenci sotva promluvili slovo. Teď zdraví příchozí a vedou čilou konverzaci. Společenský a zdravotní prospěch střediska je zřejmý,“ uvádí jedna z vychovatelek ve fabrice. „Líbí se mi tady. Je to jako velká rodina a práce nám pomáhá se rozvíjet. I my můžeme být v mnohém dobří,“ říká postižený Lin Kang.