Praha - Když se řekne znečišťování životního prostředí, většina lidí si nejspíše vybaví smog z aut, elektráren nebo spaloven uhlí. Znečišťovatelem však může být i světlo. Světelné znečištění oblohy je stále aktuálnějším tématem nejen pro astronomy, ale i zákonodárce. Nadměrné svícení totiž ohrožuje přírodní tmu i práci hvězdářů.
Oblohu znečišťuje i věc naprosto přirozená - světlo
„Víme, že ve městech hvězdy už téměř nejsou vidět. Samozřejmě my můžeme jít někam do vzdálených končin, astronomové to ostatně dělají, ale normální člověk je bohužel vystaven množství světla, které zbytečně svítí na oblohu, tam se rozptyluje a vlastně nás zcela odřízlo od pohledu na hvězdy,“ uvedl astronom Jan Palouš.
Jako první se nadbytku světelných zdrojů začalo bránit Slovinsko
Milénium (zdroj: ČT24)
Na poplach začali nejdříve bít hvězdáři. Konkrétně šlo o astronomy ze Slovinska, kteří před dvěma lety prosadili antisvětelný zákon. Na prosby o ochraně tmy začaly slyšet i české paragrafy, do slovinských kolegů ale zatím mají daleko.
„U nás je světelné znečištění definováno v zákoně o ochraně ovzduší z roku 2002 a zároveň je tam i dána pravomoc obcím, aby si závaznou vyhláškou upravili, jak chtějí se světelným znečištěním nakládat a co chtějí zakázat,“ uvedla Jarmila Krejsová z Ministerstva životního prostředí. Podle Palouše vše ztroskotalo právě u prováděcí vyhlášky: „Myslím, že by bylo velmi dobře, kdyby ministerstvo životního prostředí a další orgány trošku uvedly tuto věc v život.“
Řešení se nabízí v omezení svítidel směrovaných na oblohu
„Do budoucna by se měla z provozu vyřadit svítidla, jež svítí do horního poloprostoru, tzn. směrem k obloze, tam, kde svítit nepotřebujeme. Dále by bylo vhodné, aby byla správně směrována,“ řekl v pořadu Milénium na ČT24 Lumír Honzík z Hvězdárny a planetária Plzeň. Za problém posledních let označil Honzík výškové prosklené budovy, které jsou osvětleny zevnitř a produkují světelné znečištění horizontálního směru.
Právě světelné znečištění oblohy se stalo také hlavním tématem Mezinárodního roku astronomie, kterým rok 2009 vyhlásilo UNESCO ve spolupráci s OSN. Zákon na ochranu noční oblohy tak možná po vzoru Slovinska přijmou i další státy.