Praha - Rok 1999 znamenal pro Severoatlantickou alianci zlom. Nejdřív oficiálně přijala do svých řad první tři země z bývalého komunistického bloku, proti kterému se původně vymezovala. O necelé dva týdny později NATO poprvé v dějinách vojensky zasáhlo. Celkem 11 týdnů bombardovalo bývalou republiku Jugoslávie.
Severoatlantická aliance dnes sdružuje 26 zemí
Ještě v průběhu kosovské války aliance přijala na summitu ve Washingtonu novou strategickou koncepci pro 21. století. Schválila si možnost vojensky zasahovat mimo území členských států a zavedla program Akčního plánu členství pro země, které do NATO míří. Další zásadní změna se odehrála na pražském summitu v listopadu 2002. Teroristické útoky z 11. září donutily alianci k reformě vojenských struktur a k vytvoření sil rychlé reakce.
Bývalý tajemník NATO George Robertson v roce 2002 řekl: „Dospěli jsme k potřebným rozhodnutím, aliance prošla změnou a na stole je detailní plán, podle něhož dospějeme k modernějšímu a stále aktivnějšímu NATO.“
V Praze také dostalo pozvánku do aliance sedm nových členů - Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Poslední důležitý summit se odehrál loni v Bukurešti. Francie tu slíbila, že se po 42 letech vrátí do vojenských struktur aliance. NATO se navíc dohodlo na vzniku jednotné protiraketové obrany, do které bude možné zapojit i součásti plánovaného amerického systému včetně radaru v České republice. Summit řešil i další rozšiřování aliance.
NATO nakonec přizvalo ke vstupu Albánii a Chorvatsko. Řecko zablokovalo přijetí Makedonie kvůli sporu o název země. Německo a Francie pak kvůli obavám o zhoršení vztahů s Ruskem prozatím zabránily přistoupení Gruzie a Ukrajiny k Akčnímu plánu členství. Oba státy jen získaly příslib, že se členy v budoucnu stanou.