Bratislava - Na Slovensku se dnes v 7:00 otevřely volební místnosti proto, aby si občané již potřetí mohli vybrat svého prezidenta. Volební místnosti budou slovenským voličům k dispozici až do večera do 22 hodin. Volební účast se pohybuje kolem 40 procent. Slovenského prezidenta volí od roku 1999 místo poslanců občané, a to tajným hlasováním v přímých volbách na pět let. O post hlavy státu usiluje sedm kandidátů, tři ženy a čtyři muži. Favoritem voleb je současný prezident Ivan Gašparovič, jeho největší soupeřkou je kandidátka opozice, bývalá ministryně práce Iveta Radičová. Podle posledního průzkumu na začátku března by Gašparovičovi dalo hlas 52,6 procenta voličů, Radičová by pak mohla získat 30,4 procenta hlasů. Z průzkumu dále vyplynulo, že podpora zbývajících pěti kandidátů je nízká, například František Mikloško by měl v prvním kole 7,1 procenta hlasů.
Slováci potřetí volí svého prezidenta
Ani vysoký volební zisk by však Gašparovičovi nezaručil vítězství v prvním kole. Na to je podle ústřední volební komise potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří hlasovat nepřijdou. A to se podle průzkumů ani jednomu z kandidátů tentokrát nepodaří. Odhaduje se totiž, že k urnám přijde maximálně 40 procent voličů.
Do druhého kola voleb pak postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. V druhém kole vítězí kandidát, který získá větší počet odevzdaných hlasů než jeho soupeř. Vítěz voleb se ujme funkce v poledne 15. června, kdy končí funkční období předchozího prezidenta. Budoucí hlava státu skládá slib před Národní radou za účasti předsedy Ústavního soudu.
Co kdyby vyhrála Radičová?
Přestože je stávající prezident ve volbách favoritem, protikandidátka Radičová má rovněž za sebou poměrně silnou armádu voličů. Může se tak snadno stát, že nakonec ve volbách zvítězí ona. Slovensko by se tak dostalo do zapeklité situace. Země s levicovou vládou by měla prezidentku pocházející z řad pravice.
Možné ztížení dialogu mezi hlavou státu a vládou připouští v takovém případě i premiér Robert Fico. Přesto by v zájmu země, která zvláště v období hospodářských turbulencí potřebuje silnou vládu, neváhal na předchozí rozpory zapomenout.
Robert Fico pro ČT:
„Já respektuji vůli voličů. Ať vyhraje kdokoliv, pogratuluji vítězi a je úplně jedno, ze kterého politického spektra tento člověk přijde.“
Přímá volba na Slovensku již potřetí
První hlavu samostatného Slovenska volili členové Národní rady Slovenské republiky. Ke zvolení bylo třeba získat nejméně třípětinovou většinu všech poslanců, tedy alespoň 90 hlasů. Poprvé se zákonodárci pokusili o zvolení prezidenta v lednu 1993. V prvním kole volby neobdržel žádný ze čtyř uchazečů potřebnou většinu. Druhé kolo absolvovali Roman Kováč (HZDS) a Milan Ftáčnik, navržený Stranou demokratické levice. Ani jeden však nenašel ve druhém kole dostačující podporu. Zvolit prezidenta se parlamentu podařilo 15. února 1993. Jediný kandidát na funkci, kterým byl Michal Kováč (HZDS), získal 106 hlasů.
O pět let později probíhala volba pět měsíců a skončila neúspěšně. Ani po čtyřech pokusech se nepodařilo zvolit novou hlavu státu. Až obměněné Národní shromáždění schválilo 14. ledna 1999 novelu ústavy, která umožnila přímou volbu prezidenta. Poprvé šli voliči kvůli výběru hlavy státu k urnám 15. května 1999. V prvním kole se rozhodovali mezi devíti kandidáty, z nichž žádný nezískal potřebnou nadpoloviční většinu. Ve druhém kole porazil předseda Strany občanského porozumění Rudolf Schuster expremiéra Vladimíra Mečiara.
Podruhé si Slováci zvolili svého prezidenta v dubnu 2004. Prezidentem se opět chtěl stát Vladimír Mečiar, tentokrát jej však porazil Ivan Gašparovič, který ve druhém kole obdržel 59,91 procenta hlasů.
Prezidentské pravomoci
- zastupuje a reprezentuje zemi v zahraničí, je hlavním velitelem ozbrojených sil
- podepisuje a v případě nesouhlasu vrací do parlamentu schválené zákony, na prolomení prezidentova veta je potřebná nadpoloviční většina hlasů
- po volbách svolává ustavující schůzi Národní rady
- může rozpustit Národní radu, pokud poslanci do šesti měsíců od jmenování vlády neschválí její programové prohlášení či nevysloví kabinetu důvěru
- mění a odvolává předsedu vlády, pokud mu Národní rada vysloví nedůvěru
- odvolá vládu, pokud jí Národní rada vysloví nedůvěru nebo zamítne návrh kabinetu na vyslovení důvěry
- odvolá člena vlády, pokud mu Národní rada vysloví nedůvěru
- jmenuje a odvolává rektory vysokých škol, předsednictvo i soudce Ústavního a Nejvyššího soudu, generálního prokurátora a tři členy Soudní rady
- uděluje vyznamenání
- odpouští a zmírňuje tresty uložené soudy, prezidentská amnestie platí tehdy, když ji podepíše předseda vlády nebo pověřený ministr