Zástupci severní a jižní části loni v září zahájili jednání o sjednocení státu. To je teď ve hvězdách. Strana národní jednoty, která získala kolem 44 procent hlasů, chce dosavadní jednání přehodnotit. Požaduje také dvoustátní zřízení, kyperští Řekové se ale o suverenitě severu země odmítají bavit. Schůdnější cestou je pro ně vznik federace.
„Rozhovory budou pokračovat. Strana národní jednoty to podporuje. Pokud pro nás budou rozhovory přínosem a oni přijmou naše podmínky, pak budou jednání pokračovat,“ myslí si Cavdet Bolzar, příznivec Strany národní jednoty.
„Pokud skutečně vyhrají a budou vést starou politiku nulových ústupků a dvou nezávislých států, bude to pro další jednání znamenat vážný problém,“ domívá se ale hlavní kyperskořecký vyjednavač George Iakovou.
Po turecké invazi v roce 1974 na Kypr přišly desetitisíce tureckých osadníků. Na rozdíl od rodilých kyperských Turků je jim pořád bližší jejich stará vlast. A vyznávají stejné názory jako vláda v Ankaře. Navíc tvoří už zhruba polovinu oprávněných voličů na Severním Kypru.
Od roku 2004 se přitom obě strany začaly sbližovat. Otevřely se hranice, někteří kyperští Řekové se po desítkách let podívali do míst, kde se narodili.
